zavřít
Upravit životopis

Životopis

Eva Kantůrková, rozená Sílová, je prozaička, autorka psychologických próz, scenáristka.

Eva Kantůrková se narodila v Praze. Velmi brzy se stala novinářkou v deníku Mladá fronta. Teprve po dělnické přípravce, kterou ukončila v roce 1951 maturitou, absolvovala filozofii a historii na Filozofické fakultě UK. Tu absolvovala roku 1956 prací Slovanská lípa v roce 1848. Po studiích pracovala v aparátu Svazu mládeže a v Čs. ústředí knižní kultury. Od roku 1967 se věnuje jen své literární tvorbě jako spisovatelka z povolání.

Poprvé se Eva Kantůrková vdala za spisovatele Jana Šterna, podruhé za novináře a televizního publicistu Jiřího Kantůrka, který v letech 1989 - 1992 pracoval jako ředitel Československé televize. Zemřel v roce 1998.

Kromě literatury se Eva Kantůrková věnuje i kulturní a politické činnosti. Jako signatářka Charty 77 se stala v roce 1985 její mluvčí, když před tím strávila rok bez soudu ve vyšetřovací vazbě.

Eva Kantůrková patří mezi zakladatele Občanského fóra, v letech 1990 - 92 byla poslankyní České národní rady, v letech 1994 - 96 předsedkyní Obce spisovatelů.

Dílo Evy Kantůrkové:

Tvůrčí vývoj Evy Kantůrkové nese zřetelné stopy převratných událostí ve společnosti i v osobním životě. Literární činnost zahájila publikováním v časopisech Směna, Plamen, Kulturní tvorba aj. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století její povídky a romány vycházely v samizdatových edicích.

Próza:

Jen si tak maličko povyskočit - 1966, sbírka povídek s poutavými příběhy mladých lidí. Po letech se objevují v souboru novel vydaných v zahraničí pod názvem Člověk v závěsu, doma pak jako Krabička se šperky.

Smuteční slavnost - 1967, román, jehož tématem je rozčarování z kolektivizace na venkově a jejími důsledky ve vztazích mezi lidmi. Autorka svůj román upravila scenáristicky pro film, jehož premiéra se však konala až v roce 1990.

Po potopě - 1969, psychologická próza o životě komunistického novináře ve 30. až 50. letech. Čerpá z rodinných zkušeností autorky.

Nulový bod - 1970

Pozůstalost pana Ábela - 1971, též jako Sbírka pana Ábela, psychologické novely byly už v nákladu zničeny

Pán věže - samizdat 1978, tiskem 1992, román s paralelně vyprávěnými příběhy spisovatele, který se rozešel s komunistickou ideologií

Černá věž - 1982 v Kolíně nad Rýnem, román navazuje na prózu Po potopě

Přítelkyně z domu smutku - 1984 v Kolíně nad Rýnem, v ČR 1990. Román je vlastně reportážní prózou o autorčině politicky motivovaném pobytu v ruzyňské věznici a setkáních s vězněnými ženami. Popisuje poměry, jaké panovaly v Ruzyni na počátku 80. let, kdy byla autorka držena ve vazbě pro údajné podvracení republiky. Soustřeďuje se hlavně na vztahy uvnitř věznice. Ve většině kapitol zachycuje životní příběhy žen, s nimiž trávila dobu vazby. Eva Kantůrková svou prózu nazývá "románem pravdou". Vystupuje v knize jako autorka, vypravěčka i účastnice děje v jedné osobě. Tento román se stal v roce 1992 základem pro scénář čtyřdílného televizního filmu režiséra H. Bočana.

Krabička se šperky - 1992
Janu Hus - samizdat 1988, tiskem 1991, beletrizovaná monografie
Památník - 1994, memoárový charakter
Záblesky paměti - 1997, memoárový charakter
Valivý čas proměn - 1996, kniha obsahuje v různých literárních žánrech autorčina vyznání ze 70. let

Eseje:

Dialog o víře - Mnichov 1984, korespondence s J. Zvěřinou
Na národa roli dědičné - 1995, sborník ohlasů nad IV. dílem Pamětí V. Černého
Pekařovské studie - 1996, samizdatový sborník věnovaný historii

Eva Kantůrková

87 let, scénáristka, spisovatelka

Mohli by vás také zajímat…