František Hampl byl profesor obchodní nauky, právní nauky, účetnictví a administrativy. V Berouně učil od roku 1924 do roku 1945. Byl specialistou na účetnictví, pracoval též jako revizor Městské spořitelny a revidoval účetnictví okresní nemocnice.

Jeho největší láskou však byla literatura. Již ve třicátých letech napsal knihu povídek Mezi berounskými branami (vyšla až po válce). Řadu časopiseckých novel později vydal knižně (Poznamenaní, Červánky, Sluneční hodiny). Věnoval se osudům českých spisovatelů, kterým věnoval antologii Z bouřného času, další antologii Čas oponou trnul věnoval revolučnímu roku 1848.

Jeho nejobsáhlejším dílem je románová kronika Pernerové o prvním staviteli železnic u nás. Kromě toho je autorem mnoha odborných učebnic.

V roce 1945, po návratu z koncentračního tábora odešel přednášet na Vysokou školu ekonomickou v Praze.