František Sušil

buditel a kněz

Narození:
18. června 1804
Úmrtí:
31. května 1868
Upravit profil
František Sušil (* 18. června 1804 Nový Rousínov; + 31. května 1868 Bystřice pod Hostýnem), národní buditel a kněz, vydal sbírku téměř 2400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými. Moravské národní písně vyšly...

Životopis

František Sušil (* 18. června 1804 Nový Rousínov; + 31. května 1868 Bystřice pod Hostýnem), národní buditel a kněz, vydal sbírku téměř 2400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými. Moravské národní písně vyšly v první menší sbírce poprvé v roce 1835, velké vydání pak roku 1860.

Písničky začal sbírat ještě jako student v roce 1824 a první sbírku vydal roku 1835. Sbíral písničky na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali lidové zpěváky ze svého okolí na jedno místo (na faru, do hospody), kde je poslouchal a po jednom či dvou předvedeních byl schopen zapsat melodii a text. Protože však byl kněz, zůstaly mu písně bujnější utajeny, prostí lidé se ostýchali takové písničky zpívat před knězem, i když v hospodách byly jistě dost oblíbené. Snažil se zachovávat všechno tak, jak to slyšel. Nicméně pak z obrovského sesbíraného materiálu vybral jen část (a dokonce snad pouze menší), když třeba některé varianty sloučil, někde též očišťoval dialekty, aby ve slovácké písni nebyly hanácké koncovky apod. Také písně, které byly již v Erbenovi, do své sbírky zpravidla nezařazoval. V pozdějších sbírkách jiných autorů pak je jen málo písní, které František Sušil nezachytil.

V českých sbírkách značně převažuje počet textů nad počtem melodií, zatímco v moravské písni je podíl melodií značně vyšší a snad dokonce bylo sesbíráno více nápěvů než textů. České písně se dost blíží hudbě umělé, barokního základu, ve stupnicích durových či mollových, taneční, stálého rytmu. Moravské písně ne tolik, dokonce pozdější sběratelé zaznamenávali věrněji melodie, u některých písní byla intonace jemnější než na půltóny. U moravských písniček jsou rozličné stupnice, změny rytmu a jsou spíše vyprávěcí.