Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině vojenského ranhojiče. Jeho rodiče si nemohli dovolit platit studia, takže se vyučil tiskařem. Svou pílí, pracovitostí a výhodným sňatkem s Miladou, dcerou zámožného pražského tiskaře, nakladatele a knihkupce Jana Pospíšila se postupně osamostatnil. Provozuje nakladatelství a knihkupectví, ve kterých se mu daří.

Vydává knihy z nejrůznějších oborů - od nenáročné lidové četby (edice Matice lidu a Laciná národní knihovna) přes cestopisy a odborné publikace z nejrůznějších oborů (filozofie, matematika, jazykověda), slovníky, ale i časopisy (Zlatá Praha, Lumír, Ilustrovaný svět, Světozor, humoristický Paleček).

Velmi známý a proslulý byl i Brehmův Život zvířat, který se ovšem nemůže poměřovat s Ottovým největším, nejznámějším a dodnes nepřekonaným dílem. Tím je Ottův slovník naučný, který ve 27 dílech vycházel v letech 1888-1908 (+ Dodatky 1909). Dočkal se několka reedicí a na sklonku 20. století byl vydán i na moderním médiu CD-ROM. Kromě "velké" verze byly vydány i Malý Ottův slovník naučný (2 díly 1905-1906), Ottův kapesní slovník naučný (1908).

Kromě své plodné práce byl i aktivně činným ve společenském životě své doby. Byl mnoha jiných spolků byl i členem výkonného výboru Zemské jubilejní výstavy (1891) a výkonného výboru Národopisné výstavy (1895). V roce 1912 byl dokonce jmenován členem panské sněmovny. Udržoval čilé styky s předními osobnostmi své doby (mj. T.G. Masaryk. E. Beneš) a byl nositelem řady vyznamenání - např. rytíř řádu Františka Josefa (1891), řád Železné koruny III třídy (1898).

Nezapomínal ani na svůj rodný kraj. Podporoval místní vzdělávací a osvětové spolky a nemalou měrou se zasloužil o sbírku peněz a později i realizaci Žižkovy mohyly nedaleko Přibyslavi, připomínající úmrtí tohoto vojevůdce.