zavřít
upravit profil

prozaik, publicista, literární kritik

88 let,narozen: 15. 5. 1929 Brno - Královo Pole 

Upravit životopis

Životopis

Jan Trefulka byl publicista, literární kritik a prozaik.

Jan Trefulka se narodil v Brně v rodině inženýra. Na obecné škole byl jeho spolužákem Milan Kundera a jejich přátelství trvalo celý život.

Jan Trefulka absolvoval v Brně reálné gymnázium a na Filozofické fakultě UK studoval literární vědu a estetiku. Studium ukončil v roce 1950, kdy byl vyloučen z KSČ. Nastoupil do dělnického zaměstnání, potom pracoval jako traktorista.

Po vojenské službě studoval Jan Trefulka na Filozofické fakultě v Brně literární vědu a češtinu, ale ani tentokrát školu nedokončil. Pracoval v brněnském Domě umění, posléze jako redaktor. Vstoupil opět do komunistické strany, ale v roce 1969 byl znovu vyloučen.

Následovala opět různá dělnická zaměstnání v Brně a v Praze, nakonec byl nezaměstnaný. Přátelé umožňovali Trefulkovi příležitostně publikovat pod svými jmény. Jan Trefulka se účastnil v práci samizdatu a podepsal Chartu 77.

Po roce 1989 vstoupil Jan Trefulka do veřejného života, organizoval moravskoslezské spisovatele a publicisticky propagoval moravské zájmy. V letech 1992-97 byl členem Rady české. Byl předsedou Obce moravskoslezských spisovatelů a členem první Rady České televize.

Dílo Jana Trefulky:

Jan Trefulka výrazně zasáhl do literárního života jako publicista a kritik. Ve své próze vyjadřoval zklamání svých vrstevníků, kteří se nechtěli smířit s rozpory mezi hlásáním socialistických ideálů a životní praxí.

Pojetím literatury se Jan Trefulka vzdálil od tehdejšího popisného realismu k próze s hlubším myšlenkovým zaměřením na existenční lidské problémy.

Pršelo jim štěstí - 1962, autorova prvotina, dvě povídky
- Škaredá neděle
- Pršelo jim štěstí - kritická povídka o mládeži v období stalinismu

Třiatřicet stříbrných křepelek - 1964, povídka o manželských problémech příznačných pro tuto dobu

Výmysly - 1966, povídkový soubor rovněž sledující průměty deziluzí do chování nespokojených jedinců

Nálezy pana Minuse - 1966, detektivní příběhy

V samizdatu vycházely Trefulkovy prózy analyzující psychologi hrdinů hledajících svou podstatu a důstojnost:

O bláznech jen dobré - 1973, otázka hledání vlastní tváře
Svedený a opuštěný - 1988 v Torontu

Velká stavba - 1973 v samizdatu, román je kritikou komunistické gigantománie, dílo bylo ovlivněno Kafkou a Orwellem a vystupuje s nelítostnou obžalobou stalinské brutality, promítající se do jednání a postojů „pozitivních“ hrdinů. Za tuto prózu obdržel autor v roce 1984 prestižní exilovou Cenu Egona Hostovského, určenou i pro tvůrce nezávislé literatury v Československu.

Zločin pozdvižení - 1978 v samizdatu, román má historický námět z roku 1920 o stávce v Oslavanech

Vraždy bez rukavice - 1992, soubor čtyř próz se zřetelně životopisnými rysy

Bláznova čítanka - 1998, autor předkládá soubor svých fejetonů a krátkých textů, jimiž provázel léta takzvané konsolidace a normalizace i roky po převratu v listopadu 1989.

V bludišti šlehačkových slonů - 2001
Skřipce na ptáčky - 2004

Některé Trefulkovy prózy se staly podkladem pro filmové scénáře, např. Pršelo jim štěstí, O bláznech jen dobré atd.

Jan Trefulka

88 let, prozaik, publicista, literární kritik