Jan z Rabštejna byl kněz a diplomat. Byl obhájcem Jiřího z Poděbrad v době, kdy katolické panstvo vypovědělo králi Jiřímu poslušnost. Jan z Rabštejna bývá považován za prvního českého humanistu, který svým dílem vytvořil podmínky pro latinský humanismus v českých zemích.

Jan z Rabštejna pocházel ze zemanské rodiny. Studoval v Bologni a Pavii církevní právo a poté působil jako diplomat Jiřího z Poděbrad doma i v zahraničí, přičemž proslul zejména v poselstvu k papeži v roce 1468, kde se pokoušel dosáhnout smíru. Za své služby byl v roce 1463 povýšen do panského stavu. Janovi z Rabštejna bylo pohrozeno uvalením klatby, a tak v roce 1470 z královských služeb odešel.



Dialogus - 1469, jde o jedno z nejvýznamnějších děl našeho latinského písemnictví. Formou rozhovoru zde byla zpracována historická látka. Byly zachyceny politické a náboženské poměry v Čechách za vlády Jiřího z Poděbrad. Ústředním motivem díla se stal odboj katolického panstva vedeného Zdeňkem ze Šternberka proti králi Jiřímu. V rozmluvě vystupuje Zdeněk ze Šternberka, Vilém z Rabí a Jan ze Švamberka, kteří hovoří s Janem z Rabštejna. Autor odmítá jakékoliv násilí, chce zabránit válce. Povznáší se nad malichernosti jakýchkoliv náboženských třenic a v duchu renesančního racionalismu podřizuje otázky víry zájmům ohrožené vlasti. Jan z Rabštejna zároveň po vzoru římských klasiků vyzdvihuje ve svém nevelkém, ale významném spise ctnosti a věrnost Čechů.