Jaromír Tomeček

prozaik, novinář

Narození:
30. září 1906
Úmrtí:
15. července 1997
Upravit profil
Jaromír Tomeček byl novinářem a prozaikem. Jaromír Tomeček pocházel z rodiny krejčího. Studium na klasickém gymnáziu v Kroměříži ukončil maturitou v roce 1925 a začal studovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po dvou...

Životopis

Jaromír Tomeček byl novinářem a prozaikem.

Jaromír Tomeček pocházel z rodiny krejčího. Studium na klasickém gymnáziu v Kroměříži ukončil maturitou v roce 1925 a začal studovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po dvou semestrech však studia přerušil a v roce 1926 odešel na Podkarpatskou Rus. V Rákošíně pracoval jako úředník. Navštěvoval notářskou školu v Bratislavě a po jejím absolvování působil od roku 1929 v Podkarpatské Rusi jako správní úředník a obvodní notář, nejdříve v Dercenu, od roku 1930 v Lalově, od 1934 byl vedoucím notářem ve Volovém, dnešní Mežgorje. Zde se seznámil s Ivanem Olbrachtem, S.K. Neumannem, Karlem Čapkem, Vladislavem Vančurou a Karlem Novým.

V březnu 1939, po vyhlášení protektorátu a záboru Podkarpatské Rusi Maďarskem, se Jaromír Tomeček vrátil na Moravu. Žil v Kroměříži a od roku 1940 v Brně, kde pracoval jako úředník Zemského úřadu. V roce 1944 byl totálně nasazen jako dělník v brněnské slévárně.

Po roce 1945 pracoval Jaromír Tomeček na Zemském národním výboru jako tajemník Zemské kulturní rady. Právnická studia zakončil v roce 1946. Od roku 1948 byl ve Studijním a plánovacím úřadě v Brně redaktorem publikací převážně zaměřených na vztah architektury a životního prostředí. V letech 1954-62 působil jako redaktor časopisu Host do domu. Poté se věnoval spisovatelské tvorbě.

Do literatury vstoupil Jaromír Tomeček koncem 30. let 20. století časopiseckými fejetony. Soustavně se literatuře začal věnovat během německé okupace, kdy debutoval knihou povídek o zvířatech a přírodních obrázků pro děti Vuí se směje.

Jako novinář přispíval Jaromír Tomeček do mnoha periodik: v roce 1934 debutovat fejetonem Rozhovory Podkarpatských hlasech, v letech 1935 - 43 psal do Lidových novin črty, na jejichž základě vznikla kniha Vuí se směje. Po roce 1945 přispíval do časopisů Kultura, Nový život, Literární noviny, Plamen, Host do domu, Krásy domova, Tvorba, Věda a život, Lidé a země, Naše rodina, Literární měsíčník. V denících Rovnost a Práce publikoval fejetony a črty, které pak byly použity v knihách Kameje, Doteky tich a Závaží času. Dále publikoval v Brněnském večerníku, Svobodném slově, Lidové demokracii, aj. Po roce 1990 publikoval v časopisech Rok, Malovaný kraj, Svobodné slovo, Lidové noviny.

Jaromír Tomeček je autorem mnoha předmluv, doslovů a také katalogů výstav. Spolupracoval s Československým rozhlasem. V letech 1929-39 přispíval povídkami do košického vysílání. Od roku 1943 byl častým hostem vzdělávacích i zábavných pořadů. V roce 1963 se účastnil rozhlasového pořadu Sedmilháři a v roce 1972 Rukopis na mém stole. V roce 1989 byl hostem pořadu Po pěšinách domova. Spolupracoval s Československou televizí a podílel se na většině dílů cyklu Lovy beze zbraní. Je spoluautorem scénářů pořadů Sólo pro… lesy a Zahrada slunce.

Dílo Jaromíra Tomečka:

Mezi autory přírodní beletrie existuje několik spisovatelů, kteří zobrazovali přírodu Podkarpatské Rusi. Jedním z nich byl také Jaromír Tomeček. Divočině a lidem této země věnoval řadu knih, v mnoha dalších dílech však zachytil i přírodu jiných končin a postupně se stal jedním z nejvýznamnějších autorů přírodní prózy v její celé historii. Ve svých dílech se zabýval lyrickým i realistickým popisem, otázkami spojenými s přírodou jako je její ochrana nebo využití.

Povídky a romány:
Vuí se směje - 1944, debut, sbírka povídek o zvířatech a přírodních obrázcích pro děti
Stříbrný lipan - 1944, románové pásmo zachycující divokou karpatskou přírodu
Ryba a hvězda - 1945
Divní - 1946, román, ústředním tématem zde není příroda, ale život lidí v Karpatech a jejich zvyky
Země zaslíbená -1947, románové pásmo popisující karpatskou přírodu

Věčný hvozd - 1956
Les u řeky - 1956
Zelená ozvěna - 1959

Admirál na Dyji - 1962, důraz na ochranu přírody
Jenom vteřiny - 1962, důraz na ochranu přírody
Předjitřní setkání - 1962,
Zemí révového listu -1964
Vlka živí nohy - 1965
Neklid - 1965, vztah přírody a civilizace
Smaragdové stopy - 1966, povídky pro děti a mládež
Padl smrk - 1966
Prales nekvete růžemi - 1967
Marko - 1967, román pro mládež

Kameje - 1970, sbírka črtt a fejetonů
Doteky ticha - 1971, sbírka črt a fejetonů
Mezi dvěma výstřely - 1972, baladický román
Závaží času - 1972, sbírka črt a fejetonů
Život zvířat -1974
Divotvorné lovy - 1974, povídky pro děti a mládež
Zastav se na chvíli - 1974
Výstřely a zaslíbení - 1975
Lovy beze zbraní - 1976

Ve znamení zvěrokruhu - 1977, konstituují se pro autora příznačné motivy jako projekce noční oblohy a její propojení s mytologií a lidskou kulturou, vzpomínky na dětství a mladost

Závaží času - 1978
Zázraky v přírodě. Setkání s ptáky a rostlinami - 1978
Psí hlas - 1979

Když padají hvězdy - 1980, povídky pro děti a mládež
Labutí oblaka - 1980
Jenom vteřiny - 1980
Lásky - 1981
Ptačí příběhy - 1983
Hora hoří - 1984, poetický protest proti libovolné manipulaci s přírodou
Živly a osudy - 1985, pocit sounáležitosti s řádem přírody
Proměny - 1986

Zlatá mandragora - 1990, román pro mládež
Tajemná Řásnovka a jiné příběhy pro chlapce - 1990
Přírodu obdivuj vždy a všude - 1992
Budiž světlo - 1994, básnické črty
Ne ohněm a mečem - 1994
Minutová dramata -1996
Záhady divočiny - 1996
Dobrodružné lovy - 1997

Textový doprovod k obrazovým publikacím:
Jeseníky -1964, fotografie O.Lenhart
Valašská suita - 1966, fotografie V. Reichmann a K.O.Hrubý
Pod Pávlavou - 1970, fotografie V.Reichmann
Brno a okolí - 1973, fotografie F.Přeučil
Zelené ticho - 1980, fotografie J.Holeček ml.
Mikulov - 1983, fotografie M.Budík, M.Zenk
Zaječí romance - 1988, fotografie J.Holeček a J.Holeček ml.