zavřít
upravit profil

hudební skladatel, diplomat, dvořan, autor cestopisu

narozen: 1564 hrad Klenová u Klatov  † 21. 6. 1621 Praha

Upravit životopis

Životopis

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl dvořan a diplomat, autor cestopisu, hudebník.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic pocházel ze starého nezámožného šlechtického rodu. Jeho otec zastával různé funkce v zemských úřadech. Kryštofu Harantovi se dostalo pečlivého vychování zčásti od domácího učitele, zčásti na škole v Plzni.

Od dvanácti let byl Kryštof Harant vychováván v Innsbrucku na dvoře arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského, pozdějšího císaře, kam přišel v roce 1576 na přání svého otce. Učil se latině, řečtině, italštině a němčině. Prohluboval své znalosti zeměpisu, dějepisu, věnoval se hudbě a malířství. Byl zasvěcován i do tajů politiky, věnoval se také teologii a přírodním vědám.

Společenský život, styky se zahraničními hosty a cesty do Itálie, na kterých doprovázel Ferdinanda, položily základ k Harantově cestovatelské zálibě.

Po návratu do vlasti, zřejmě po otcově smrti, se Kryštof Harant ujal správy rodinných statků. V letech 1594 - 97 se účastnil protitureckého válečného tažení. Po návratu mu zemřela matka a on spolu se svým švagrem, rytířem Heřmanem Černínem z Chudenic se vydal na pouť do Svaté země. Cesta vedla přes Bavorsko a Tyroly, do Itálie, dále na Krétu, Kypr, Tel-Aviv, Jeruzaléma a do Egypta.

Po návratu na podzim roku 1599 pobyval Kryštof Harant střídavě na tvrzi Bělá a v Plzni, kde se osobně seznámil s císařem Rudolfem II. V roce 1600 byl Kryštof Harant povolán k pražskému dvoru, kde vykonával vysoké státní funkce a byl povýšen do panského stavu.

Dvorské prostředí přálo i rozvoji Harantova skladatelského umění. Po smrti Rudolfa II. působil Kryštof Harant krátce ve službách Matyášových.

V letech 1614 - 15 byl Kryštof Harant vyslán s diplomatickým poselstvím, od tehdy zesnulého Rudolfa II., do Španělska. Jednalo se o řád Zlatého rouna a u španělskéhop dvora ho přijala Markéta Rakouzská, manželka španělského krále Filipa III. Cestu přes západní Evropu - Německo, Nizozemí a Francii - údajně popsal v německém cestopise, jehož rukopis se nezachoval.

Po návratu do Čech odešel Kryštof Harant z habsburských služeb. Žil na hradě Pecka, který získal v roce 1603 druhým sňatkem s Annou Saloménou Hradišťskou. Věnoval se hospodářství, literatuře a především hudbě.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se zúčastnil stavovského povstání a Fridrich Falcký ho jmenoval tajným radou a prezidentem české komory. V pobělohorské perzekuci byl Kryštof Harant zbaven majetku a 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze popraven.

Dílo Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic:

Cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta a do velikého města Kaira, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny, v pusté Arábii ležící - tiskem vydáno roku 1608, cestopis. První díl sleduje cestu až do Jeruzaléma, druhý její závěr. Z knihy je patrné, jak důkladně se Kryštof Harant na cestu připravil, neboť setkání s místy souvisejícími s antickou kulturou velmi obšírně komentuje. Autor je vtipný posuzovatel a dobrý pozorovatel. Celý cestopis doprovází sto padesáti vlastními kresbami.

Jako hudební skladatel je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic jedním z reprezentantů české renesanční hudby.

Hudba(pouze zachované skladby)
Missa quinis vocibus super Dolorosi martir - pětihlasá mše, jejíž hudební předlohou byl ve své době populární madrigal Lucy Marenzia: Dolorosi martir, fieri tormenti

Maria kron, die Engel schon - 1604, pětihlasé moteto na německý text otištěné ve sbírce Rosetum Marianum

Qui confidunt in Domino - 1598, šestihlasé moteto na text 125. žalmu složené při cestě do Palestiny a otištěné jako příloha k cestopisu

Crucifixus trium vocum

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

57 let, hudební skladatel, diplomat, dvořan, autor cestopisu