Miloš Urban vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na FF UK v Praze (1986–92), v letech 1992–2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 v Argu, kde rok zastával funkci šéfredaktora.

Vydal šest románů; jeho knihy byly přeloženy do němčiny, španělštiny, holandštiny, maďarštiny, ruštiny. Napsal také divadelní hry (Trochu lásky a Nože a růže) a několik povídek otištěných v různých časopisech (např. Host) a v povídkových knihách nakladatelství Listen.

Vlastní tvorba
- Poslední tečka za rukopisy (pod pseudonymem Josef Urban) – Argo, 1998 (2. vydání v roce 2005 již pod svým skutečným jménem)
- Sedmikostelí – Argo, 1998
- Hastrman – Argo, 2001, ISBN 80-7203-347-6 (cena Litera za nejlepší knihu roku v kategorii próza)
- Paměti poslance parlamentu – Argo, 2002
- Stín katedrály – Argo, 2003
- Michaela (pod pseudonymem Max Unterwasser) – Argo, 2004
- Santiniho jazyk - Argo, 2005

Překlady z angličtiny
- Julian Barnes – Flaubertův papoušek (1996, Cena Mladé fronty)
- Graham Masterton – Sběratel srdcí (1997, s Martinem Urbanem)
- Rose Treimanová – Navrácená milost (1997, tvůrčí prémie Obce překladatelů spolu s manželkou Lenkou Urbanovou)
- Isaac Bashevis Singer – Korunka z peří (1998, s Antonínem Přidalem, Lucií Luckou a dalšími)
- William Trevor – Andělé v Ritzu (1998, s Dominikou Křesťanovou)
- Chaim Potok – Na počátku (2001)
- Susan Sontag – V Americe (2002)