zavřít
Upravit životopis

Životopis

Miloslav Švandrlík je prozaik, autor humoristických próz.

Po ukončení základní školy prošel Miloslav Švandrlík několik zaměstnání. Po roce absolvoval tzv. dělnickou přípravku a složil maturitu. Poté studoval na DAMU nejprve herectví, po půl roce režii. Po dvou letech se mu nezdařil přestum na FAMU, proto nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze.

V říjnu roku 1953 narukoval MIloslav Švandrlík na vojnu u technického praporu PTP, kde sloužil 26 měsíců. Do civilu byl propuštěn na Vánoce 1955. Krátce byl zaměstnán jako vychovatel korejských dětí a pak se stal spisovatelem z povolání.

Miloslav Švandrlík spolupracoval i s celou řadou časopisů, např. Dikobrazem, a divadel. V časopisech se často podílí na vtipech Jiřího Wintera Neprakty.

Dílo Miloslava Švandrlíka: Miloslav Švadrlík svým epizodickým, situačním humorem navazuje na tradici populárních humoristů, např. Františka Rachlíka nebo P. Ryana. Ve svých dílech klade hlavně důraz na komiku a vtipnost epizod a detailů.

Z chlévů i bulvárů - 1960, drobné povídky pro časopis Dikobraz
Krvavý Bill viola - 1961
Od Šumavy k Popokatepetlu - 1962
Hrdinové a jiní podivíni - 1969
Drákulův švagr - 1970

Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka - 1973, veselé a dobrodružné příběhy dvou chlapců v povídkách:
- Kopyto, Mňouk astříbrňáci
- Žáci Kopyto a Mňouk, postrach Posázaví
- Objevení filmového komika
- a jiné

Doktor od jezera Hrochů - 1980, román
Muž, který se topil - 1985

Starosti korunovaných hlav - 1992, tři humorné příběhy z české historie o starostech, které ve své době prožívali tři čeští králové - Václav II, Vladislav Jagellonský, Ferdinand II. Vyprávění doprovodil svými vynikajícími kresbami král českého kresleného humoru Jiří Winter Neprakta.

Sexibomba na doplňkovou půjčku - 1994
Vražda mlsného humoristy - 2000

Blanka, oběť sexuálního harašení - autor si tentokrát bere na paškál ženy, a to především zatrpklé a ortodoxní feministky

Markýz de Sádlo - další sbírka třiceti povídek, ve kterých Miloslav Švandrlík dokazuje, že je nejen mistrem humoru. Rád se jako autor pohybuje mezi duchy, vlkodlaky, upíry a dalšími krvelačnými monstry včetně lidských. Nikdy však nezapomíná na humor.

Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky - 1969, upraveno 1990, v románu líčí Miloslav Švandrlík osudy příslušníků PTP. Těmito jednotkami sám prošel. Protože kniha vyšla v období "pražského jara", po něm pak spisovatel nesměl krátce publikovat. Druhé doplněné vydání smělo vyjít až v roce 1990. Román byl v roce 1992 zfilmován režisérem Z. Syrovým a na jeho základě vznikl i televizní seriál.
Děj černých baronů se odehrává v první polovině 50. let. Vystupuje tu řada postav a figurek. Hlavním hrdinou je Roman Kefalín, v civilu asistent režie Venkovského divadla, který byl k PTP odveden pro zdravotní nezpůsobilost.
Autor líčí Kefalínovy zážitky od přijímače, přes pobyty na různých stavbách. Jeho postava má některé autobiografické rysy. V postavě majora Halušky, zvaného Terazky, vytvořil karikaturu důstojnického typu, který je současně obětí i spolutvůrcem absurdního vojenského systému.

Postava Kefalína přechází i do dalších knih:
Říkali mu Terazky - 1991
Ještě máme, co jsme chtěli - 1991
Poručíme větru, dešti - 1992
Nesmiřitelný Terazky
Kam kráčíš, Kefalíne
Lásky černého barona - 1991
Černí baroni po čtyřiceti letech
Černý baron od Botiče - 1993, vzpomínková próza

Miloslav Švadrlík píše i parodie hororových sci-fi pro mládež.

Hajlující upír - 2006, padesát nejnovějších minihororů je naplněno svéráznou vynalézavostí ve strašení. Autor tu však opět nezapomíná na humor.
- Větev sebevrahů
- Setkání v parku
- Čertova bažina
- Děs do domu
- Smolař v sudu
- Brácha byl smolař
- Hajlujíci upír
- a jiné

Mohli by vás také zajímat…