Stanislaw Wyspiaňski

dramatik, básník, malíř, scénograf

Narození:
15. ledna 1869
Úmrtí:
28. listopadu 1907
Upravit profil
Stanislaw Wyspiaňski byl polský básník – dramatik, malíř a scénograf. Patří k nejoriginálejším tvůrcům polského divadla a jako autor a inscenátor působí podnětně i v dnešní době. Stanislaw Wyspiaňski se narodil v umělecké rodině. Jeho otec byl...

Životopis

Stanislaw Wyspiaňski byl polský básník – dramatik, malíř a scénograf. Patří k nejoriginálejším tvůrcům polského divadla a jako autor a inscenátor působí podnětně i v dnešní době.

Stanislaw Wyspiaňski se narodil v umělecké rodině. Jeho otec byl sochař a řezbář. Věnoval se malířství, studoval historii a dějiny umění a literatury. Podnikal studijní cesty po Evropě, zvláště po Francii. Tam si ještě doplňoval vzdělání. Po návratu do Polska žil v Krakově a věnoval se mj. restaurátorství, grafice, scénografii a chrámové výzdobě. Jeho fresky a vitráže pro kostel Panny Marie v Krakově mají symblistní a secesní prvky.Historické malířství obohacoval prvky ve smyslu nových směrů. Jako grafik spolupracoval s časopisy, od roku 1906 vyučoval na Akademii výtvarných umění. Byl čelným představitelem hnutí Mladé Polsko.

Literární dílo Stanislawa Wyspiaňskeho:

Stanislaw Wispiaňski se ve většině svých básnických dramat zaměřil na problematiku polského národního osvobození. Uplatnil v nich prolínání symbolismu, expresionismu a prvků lidového umění.

Básnická dramata:
Varšavanka – 1898, drama o listopadovém povstání 1831

Na první drama navazují:
Lelewel – 1899
Legie – 1900
Listopadová noc – 1904

Dramata s antickými náměty:
Meleager – 1898
Protesilaosa Laodamia – 1899
Achilleis – 1904
Odysseův návrat – 1907

Historická témata z polských dějin:
Kazimír Velký – 1900
Boleslav Smělý – 1903

Veselka – 1901, autorovo vrcholné veršované dílo, v němž konfrontuje současnost s velkými postavami polské minulosti.

Zamyšlení nad pozitivními i neživotnými momenty národní tradice, nad soudobou úrovní národního hnutí a moderního umění:

Osvobození – 1903
Akropolis – 1904
V některých dramatech se mystičnost řecké tragédie prolíná s obrazem morálních představ haličské vesnice:
Kletba – 1899
Soudcové – 1907