Tu Fu

básník, humanista

Upravit profil
Tu Fu byl čínský básník, "patron čínské poezie". V nové době byl překládán do mnoha cizích jazyků. Je zařazen do kalendáře světových kulturních výročí UNESCO. Tu Fu žil v době vlády dynastie Tchang. Otec byl vysokým úředníkem, rodina se často...

Životopis

Tu Fu byl čínský básník, "patron čínské poezie". V nové době byl překládán do mnoha cizích jazyků. Je zařazen do kalendáře světových kulturních výročí UNESCO.

Tu Fu žil v době vlády dynastie Tchang. Otec byl vysokým úředníkem, rodina se často stěhovala. Po smrti Tu Fuovy matky se otec znovu oženil a Tu Fua dal na vychování ke své sestře. Tu Fu měl tři nevlastní bratry a nevlastní sestru. Tu Fu vyrůstal spolu se svým bratrancem. Když oba chlapci vážně onemocněli, dala Tu Fuova teta údajně přednost uzdravení Tu Fua před svým vlastním dítětem. Tato skutečnost básníka poznamenala na celý život a v jeho verších se odráží smysl pro zodpovědnou a obětavou rodinnou lásku.

Krátký čas pracoval jako úředník, ale brzy této činnosti zanechal. Celý život byl tulákem, cestoval z místa na místo, stýkal se rád s dřevorubci a rybáři. Přátelil se s Li Po.

Již od mládí se Tu Fu zabýval poezií a kaligrafií a měl styky se významnými autory. Zaujetí pro literaturu vděčil i rodové tradici. První roky Tu Fuova života proběhly v bezstarostném duchu. Ve dvaceti letech se vydal do oblastí Ťiang-su a Če-ťiang na cesty, které trvaly téměř čtyři roky. V Luo-jangu se neúspěšně pokusil o složení císařské zkoušky. Pak pokračoval ve svém putování. V severovýchodní Číně navštívil Šan-tung a Che-pej.

V roce 741 se Tu Fu usadil se v Luo-jangu. V roce 746 se přestěhoval do Čchang-anu a seznámil se s tamějším literárním výkvětem. Přesto měl problémy s živobytím. V roce 755 se stal správcem palácových pancířů a klíčů. V roce 752 se Tu-Fu oženil a okolo roku 757 měl již tři syny a dvě dcery.

Tu Fu zemřel v městečku Jüe-jang. Zde byl také pohřben, dokud jeho vnuk nepřenesl básníkovy ostatky do rodné vsi v blízkosti Luo-jangu. Epitaf na hrob Tu Fu vytvořil básník Jüan Čen.

Dílo Tu Fu:

Z tvorby Tu Fu se zachovalo okolo čtrnácti set básní. Psal především sociálně zaměřenou reflexivní lyriku. Vyjadřuje v ní život doby, těžké podmínky života lidí za války. Líčí útrapy války a hladomory v básních :

Vítěz se psem a černou korouhví
Nástup
Verbíř ze Šichao
Běženci
Hlad
Vychrtlý kůň


Druhou část autorovy poezie tvoří subjektivní lyrika, kde vyjadřuje osobní prožitky a city, stesk po rodině a přátelích:
Po sklonu nebes
Chmýří bodláku
Příteli


Teprve počátkem 9. století se Tu Fuovi dostalo náležitého ocenění a byl označen za největšího básníka. Jeho umění je i v dnešní době považováno v Číně za nejúspěšnější výraz národního ducha. Z jeho díla se dochovalo asi 1500 básní.