Vlastimil Milota je prozaik a básník.

Vlastimil Milota pochází ze smíšeného slovensko - českého manželství. Otec byl úředníkem, matka, Slovenka, dělnicí v továrně. Až do roku 1939 žili na Slovensku, potom v Rakovníku. Tam Vlastimil maturoval na obchodní akademii. Poté byl až do roku 1945 nasazen na nucené práce v hitlerovském Německu.

Po osvobození sloužil Vlastimil Milota v armádě jako důstojník z povolání. Od roku 1963 pracoval v psychiatrické léčebně v Kroměříži jako vedoucí dokumentačního střediska a knihovny. V roce 1976 se stal spisovatelem z povolání.


Do literatury vstoupil Vlastimil Milota v první polovině 60. let, autorsky však dozrál až v 70. letech. Jeho doménou je novela, s realistickým popisem prostředí a člověka hledajícího místo ve společnosti.

Zpočátku byl Vlastimil Milota dvojjazyčným autorem. Česky publikoval sbírky veršů:
Schůzky s tmou - 1961
Vytloukání klínů - 1968

Ve slovenštině romány s historickou tematikou:
Ja musím byť zbojník - 1964, s hlavním hrdinou Jánošíkem
Ruská ruleta - 1968, mj. o problematice Maďarské a Slovenské republice rad.

Koncem 60. let dává přednost češtině a definitivně se věnuje próze.

Neznámý voják - 1969, novela zachycující životní bilanci člověka, který byl neprávem odsouzen a vrací se zpět do života.

Poslední etapa - 1970, v této knize se autor vrací do období Slovenského národního povstání. V nemocnici, která byla evakuována před blížícími se německými jednotkami, zůstává spolu s těžce raněným ruským partyzánem lékař, aby bojoval o jeho život. Tato nevelká, tragicky vyúsťující novela náleží žánrově k psychologické próze.

Ďáblíci v trojstupu - 1974, novela o partě mladistvých, která přijímá nové členy pod podmínkou "zkoušky ohněm", tj. pobytem v odpopelovací nádražní jámě. Autor dává nahlédnout do světa dospívající mládeže, která se velmi snadno dostává na scestí volbou špatných vzorů a životních norem.

Mlčení na medvěda - 1974, novela vybudovaná na prolnutí dvou časových rovin - v současnosti lov na medvěda, v minulosti příběh z války. Hlavními postavami jsou lesník Marek, bývalý partyzán, kterému fašisté pobili rodinu a západoněmecká lovkyně, která si zaplatila za odstřel medvěda.

Tiché vzpoury - 1975, novela v níž autor použil své zážitky z totálního nasazení. Hlavní hrdina frézař Jan Burda, je jako řada dalších mladých lidí z porobených zemí Evropy, nasazen na práci v továrně poblíž Mnichova.

Země nad hlavou - 1976, novela, ve které se autor vrací k nedávné minulosti, poválečnému období až do roku 1948. Milota zde hlavní postavu, mladého dělníka Františka Kulendíka, představil ve třech rozdílných prostředích. Na vojenském cvičení, v továrně na parfémy a margarín a v uhelných dolech.

Znamení ryb - 1978, novela, jejíž děj je umístěn na jižní Moravu. Humoristicky laděný příběh milostného sbližování rozvedené zubařky a Správce rybnikářství.

Let okrového čmeláka - 1981, novela obdobného ladění jako předcházející.
Vodní panna - 1979, patří do detektivního žánru