zavřít
Upravit životopis

Životopis

Wole Soyinka je nigerijský dramatik, básník a prozaik píšící anglicky, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Wole Soyinka získal humanitní vysokoškolské vzdělání v nigerijském Ibadanu a poté v anglickém
Leedsu. Před návratem do Nigérie pracoval jako dramaturg v Královském dvorním divadle v Londýně.

V Nigérii vyučoval Wole Soyinka na univerzitách v Lagosu, Ibadanu a Ife. Významně působil i v kulturní oblasti, pracoval pro rozhlas, divadlo a film, byl redaktorem kulturního časopisu.

Wole Soyinka vystupoval i jako herec a režisér. Byl spoluzakladatelem Nigerijské divadelní asociace. Za vystupování proti politické diktatuře byl dvakrát vězněn a v roce 1970 odešel na pět let do USA. Po návratu se opět vrátil k vysokoškolské výuce, ale v roce 1994 byl opět donucen k dočasnému exilu v USA.

Po uklidnění poměrů přijal Wole Soyinka místo emeritního profesora na univerzitě v Ife, dále však přednášel na univerzitách v USA. Značně se angažoval ve Svazu spisovatelů afrických národů a v Mezinárodním divadelním institutu.

Wole Soyinka získal mnohá akademická ocenění např. čestný doktorát Harvardské univerzity, společenské - Komandér Federativní republiky Nigérie, stužka francouzské Čestné legie. Kromě toho získal četná ocenění literární, z nichž nejvýznamnější je Nobelova cena za literaturu, kterou získal jako první Afričan v roce 1986.

Dílo Wole Soyinky:

Drama:
Dramatická tvorba je těžiskem díla Wole Soyinky. Napsal dvacet her, v nichž se promítají africké kulturní tradice se znalostmi evropského divadelního dědictví. Převážná většina her je laděna satiricky.

Střet tradice, vycházející z mytologických rituálů a historie svého kmene Joruba, s moderním individualismem a technickou civilizací sleduje ve hrách:
Obyvatelé bažin - 1958
Lev a klenot - 1959
Tanec pralesů - 1960

Silné plémě - 1962, tragédie osvíceného učitele, který se stane obětí krvavého rituálu
Kongiho úroda - 1965, hlavním tématem hry je korupce a nadřazenost postkoloniálních vůdců.
Šílenci a specialisté - 1971, o zvůli nigerijské diktatury.

Hořkými politickými satirami jsou:
Smrt a králův jezdec - 1975
Král Baabu - 2001

Opera Woynosi - 1977, vedle vlastní tvorby adaptoval Soyinka Euripidovy Bakchantky, Brechtovu Žebráckou operu pod souhrnným názvem

Poezie:
Wole Soyinka vychází v silně angažované poezii z osobních prožitků.

Idanre a jiné básně - 1967, první sbírka s lyrickými úvahami o životě a smrti.
Básně z vězení - 1969, inspirací mu byly zážitky z vězení a z občanské války.
Ogun Abibiman - 1976, poema motivována černošským povstáním v Sowetu roku 1976.

Mandelova země a jiné básně - 1988, sbírka věnovaná kritice jihoafrického apartheidu,a postě Nelsona Mandely.

K posledním sbírkám patří:
Outsidři - 1999
Samarkand a další tržiště, která jsem poznal - 2002

Próza:
Tlumočníci - 1963, složitě komponovaný román, který je zasazen do nigerijského intelektuálního prostředí

Čas bezpráví - 1973, román vychází z občanské války 1966 - 70, prolíná se v něm křesťanský mýtus s jorubskou vizí boha Oguna - zárodek obnovy spatřuje v životu v pralesích.

Člověk zemřel - 1972, v knize autor prozaicky zpracoval zážitky z vězení.

Memoárový charakter mají knihy:
Aké, léta dětství - 1981
Isara, cesta kolem eseje - 1989

Otevřená rána. Mé vyprávění o nigerijské krizi - 1996, politické vzpomínky na léta bojů.

Wole Soyinka je rovněž autorem esejů o kultuře a literatuře, především afrického kontinentu.

Wole Soyinka

83 let, dramatik, básník, prozaik

Mohli by vás také zajímat…