Jorgos Seferis, vlastním jménem Jeorijos Seferiadis, nositel Nobelovy cena za literaturu z roku 1963, byl novořecký básník, představitel řeckého symbolismu a surrealismu.
Otec Jorgose Seferise byl profesorem mezinárodního práva. V letech 1918...
Životopis
Jorgos Seferis, vlastním jménem Jeorijos Seferiadis, nositel Nobelovy cena za literaturu z roku 1963, byl novořecký básník, představitel řeckého symbolismu a surrealismu.
Otec Jorgose Seferise byl profesorem mezinárodního práva. V letech 1918 - 1924 studoval Seferis práva v Paříži, kde se seznámil se současnou básnickou tvorbou. Seznámil se s poezií Mallarmého a Valéryho. Od roku 1925 byl úředníkem na řeckém ministerstvu zahraničních věcí a v letech 1931 - 34 úředníkem řeckého velvyslanectví v Londýně. Roku 1936 byl jmenován řeckým velvyslancem v albánské Korči a od roku 1938 působil jako vedoucí odboru zahraničního tisku a informací na ministerstvu zahraničních věcí.
Po vpádu německých vojsk do řecka 22.4.1941 odešel Seferis s vládou svobodného Řecka na Krétu. V letech 1941 - 44 pracoval pro tuto vládu v Alexandrii, Prétorii a na Blízském východě. Po 2. světové válce se stal vedoucím politického sekretariátu místokrále Damaskina. V letech 1948 - 50 působil jako vyslanecký rada v Ankaře, v letech 1951 - 52 v Londýně a v letech 1953 - 56 v Bejrútu.
V roce 1957 byl Jorgos Seferis členem řecké delegace u OSN v New Yorku při projednávání kyperské otázky, poté byl jmenován řeckým vyslancem v Londýně, v roce 1962 odešel do výsluhy.
V roce 1960byl Seferisovi udělen čestný doktorát filologických věd v Cmbridgi, v roce 1963 byl vyznamenán Nobelovou cenou za literaturu a v roce 1964 mu byly uděleny čestné doktoráty v Oxfordu, Soluni a Princetonu. Roku 1966 byl Jorgos Seferis zvolen čestným zahraničním členem Americké akademie pro vědy a umění.
Pohřeb Jorgose Seferise 22.9.1971 se stal národní demonstrací proti nedemokratickému režimu.
Jorgos Seferis je z generace moderních básníků 30. let. Do literatury vstoupil sbírkou básní Strofi (Obrat), která byla psána tradičním veršem.
Strofi - 1931, Obrat
Erotikos logos - 1931, Milostné slovo, lyrická alegorie
I Sterna - 1932, Studna
Mythistorima - 1935, Legenda, básnická sbírka, moderní výraz ve volném verši. Jde o jakousi symbolickou autobiografii, pro níž vytvořil umělý název, aby naznačil, že vnitřní význam díla leží mezi mýtem a realitou.
Imerolojo katastromatos - 1940 - 55, Palubní deník, třídílná sbírka
Jomnopedia - 1936, Bosonohé tance
Tetradio jimnasmaton - 1940, Cvičný sešit
Kichli - 1947, Drozd
Tria kryfa piimata - 1966, Tři tajné básně
I gates t´ai Nikola - 1969, Kočky sv. Mikuláše
Dekaochto kimena - 1970, 18 textů, sborník
Epi aspalathon - 1971, Po aspalathech
Jorgos Seferis překládal z francouzské a anglické poezie, např. Eliotovu Pustinu. Ze staré řečtiny do novořečtiny přeložil Zjevení sv. Jana a Píseň písní.
Otec Jorgose Seferise byl profesorem mezinárodního práva. V letech 1918 - 1924 studoval Seferis práva v Paříži, kde se seznámil se současnou básnickou tvorbou. Seznámil se s poezií Mallarmého a Valéryho. Od roku 1925 byl úředníkem na řeckém ministerstvu zahraničních věcí a v letech 1931 - 34 úředníkem řeckého velvyslanectví v Londýně. Roku 1936 byl jmenován řeckým velvyslancem v albánské Korči a od roku 1938 působil jako vedoucí odboru zahraničního tisku a informací na ministerstvu zahraničních věcí.
Po vpádu německých vojsk do řecka 22.4.1941 odešel Seferis s vládou svobodného Řecka na Krétu. V letech 1941 - 44 pracoval pro tuto vládu v Alexandrii, Prétorii a na Blízském východě. Po 2. světové válce se stal vedoucím politického sekretariátu místokrále Damaskina. V letech 1948 - 50 působil jako vyslanecký rada v Ankaře, v letech 1951 - 52 v Londýně a v letech 1953 - 56 v Bejrútu.
V roce 1957 byl Jorgos Seferis členem řecké delegace u OSN v New Yorku při projednávání kyperské otázky, poté byl jmenován řeckým vyslancem v Londýně, v roce 1962 odešel do výsluhy.
V roce 1960byl Seferisovi udělen čestný doktorát filologických věd v Cmbridgi, v roce 1963 byl vyznamenán Nobelovou cenou za literaturu a v roce 1964 mu byly uděleny čestné doktoráty v Oxfordu, Soluni a Princetonu. Roku 1966 byl Jorgos Seferis zvolen čestným zahraničním členem Americké akademie pro vědy a umění.
Pohřeb Jorgose Seferise 22.9.1971 se stal národní demonstrací proti nedemokratickému režimu.
Dílo Jorgose Seferise:
Jorgos Seferis je z generace moderních básníků 30. let. Do literatury vstoupil sbírkou básní Strofi (Obrat), která byla psána tradičním veršem.
Strofi - 1931, Obrat
Erotikos logos - 1931, Milostné slovo, lyrická alegorie
I Sterna - 1932, Studna
Mythistorima - 1935, Legenda, básnická sbírka, moderní výraz ve volném verši. Jde o jakousi symbolickou autobiografii, pro níž vytvořil umělý název, aby naznačil, že vnitřní význam díla leží mezi mýtem a realitou.
Imerolojo katastromatos - 1940 - 55, Palubní deník, třídílná sbírka
Jomnopedia - 1936, Bosonohé tance
Tetradio jimnasmaton - 1940, Cvičný sešit
Kichli - 1947, Drozd
Tria kryfa piimata - 1966, Tři tajné básně
I gates t´ai Nikola - 1969, Kočky sv. Mikuláše
Dekaochto kimena - 1970, 18 textů, sborník
Epi aspalathon - 1971, Po aspalathech
Jorgos Seferis překládal z francouzské a anglické poezie, např. Eliotovu Pustinu. Ze staré řečtiny do novořečtiny přeložil Zjevení sv. Jana a Píseň písní.