Josef Václav Sládek byl český básník a překladatel.

Josef Václav Sládek byl synem zednického mistra. Vystudoval gymnázium a v Praze jazyky a přírodní vědy. Toto studium v roce 1868 přerušil a odcestoval do Ameriky, kde zastával funkci vychovatele, učitele a redaktora krajanských novin. Pracoval také jako dělník na stavbě železnice a to hlavně z důvodu své špatné finanční situace.

J. V. Sládek byl nadšen z demokracie americké společnosti, ale zároveň šokován z útlaku indiánů a bezohlednosti kapitalismu. V roce 1870 se vrátil do vlasti a získal práci redaktora v Národních listech a poté profesora na obchodní akademii a lektora angličtiny na filosofické fakultě.

Spolu s Jaroslavem Vrchlickým a Juliem Zeyerem se J. V. Sládek snažil prosadit moderní chápání umělecké tvorby a tvrdě se zastával Vrchlického v době, kdy čelil kritice mladé generace v devadesátých letech 19. století.

Po dlouhé známosti se J. V. Sládek se oženil s Emilií Nedvídkovou. Při porodu ale Emilie zemřela i s dítětem. Sládek byl onemocněl nervovou chorobou a revmatismem. Nové štěstí poznal po sňatku s Marií Veselou a zejména pak po narození jejich dcery.

Jako překladatel se J. V. Sládek snažil vyhledávat neznámé zahraniční autory. Modernizoval zastaralé překlady, ale snažil se v nich zachovat atmosféru a obsah díla. Jeho překlad Shakespeara obsahuje více veršů než anglický originál. Sládek byl také významným zakladatelem moderní dětské poezie, ve které se snaží přiblížit dětské fantazii a jejich jemné duši.

Josef Václav Sládek zemřel po dlouhé nemoci ve Zbirohu.



Básně -1875, první Sládkova kniha básní. Vyjadřuje básníkovo prožité trauma ze smrti jeho ženy a dítěte. Na rozdíl od Vrchlického a Nerudy nepoužívá ve svém díle tolik pesimismu. Idyličnost a laciný optimismus jsou mu cizí.V básni Na hrobech indiánských reaguje na útlak indiánů v Americe.

Jiskry na moři - 1880, kniha básní, vlastenecká lyrika. Básně nejsou již tak pesimistické, ásníkovo trauma vytlačuje jeho znovunabyté štěstí.

Sbírky básní, ve kterých je zdůrazněno básníkovo společenské cítění a vzpomínky z dětství:
Světlou stopou- 1881
Na prahu ráje - 1883

Ze života - 1884, sbírka básní. Vlastenecky laděné básně popisují protifeudální odpor z dob minulých a ničivý kapitalismus z doby přítomné.

Sluncem a stínem - 1887, sbírka básní, vzpomínky na zemřelou ženu, ale i na následující rodinné štěstí. V básních se Sládek zamýšlí nad životem a smrtí. Jeho choroba ho velmi trápí, cítí, že se blíží jeho smrt, přesto ji nebere jako absolutní konec. Hledá útěchu u Boha.

Selské písně a české znělky - 1897, lyrická sbírka se snaží o vyrovnání se špatnými obdobími autorova života. Bolest v ní básník přijímá jako součást života. Objevují se zde náboženské úvahy, sociální poezie a balady.

Sbírky básní pro děti:
V těchto sbírkách autor nepoužívá moralizování, ale snaží se pochopit dětskou psychiku. Nechce dětem vnucovat názory dospělých.
Zlatý máj - 1887
Skřivánčí písně - 1888
Zvony a zvonky - 1894

Vedle básnické tvorby byla velmi ceněna Sládkova překladatelská činnost. Překládal hlavně anglické a americké autory, ale občas i slovanské, skandinávské a španělské. Z americké literatury je znám jeho překlad Píseň o Hiawatě Henryho Logefellowa a Kalifornské povídky Breta Harta. Mezi jeho anglické autory, které překládal patřili např. Byron a Shakespeare.