Josef Veromír Pleva

spisovatel

Narození:
12. srpna 1899
Úmrtí:
7. září 1985
Josef Věromír Pleva se narodil 12. srpna 1899 v Moravské Svratce u Žďáru nad Sázavou, která později splynula s městem Svratka. Otec pracoval na stavbě železnice ze Žďáru do Havlíčkova Brodu. Pak se stal vechtrem, takže se rodina s osmi dětmi...

Životopis

Josef Věromír Pleva se narodil 12. srpna 1899 v Moravské Svratce u Žďáru nad Sázavou, která později splynula s městem Svratka. Otec pracoval na stavbě železnice ze Žďáru do Havlíčkova Brodu. Pak se stal vechtrem, takže se rodina s osmi dětmi často stěhovala. Josef se nejprve vyučil ve Svratce knihařem a v roce 1915 se stal tovaryšem. Za války práce u řemesla nebyla, tak se stal posunovačem na dráze. V roce 1917 byl jako osmnáctiletý odveden a poslán na italskou frontu, kde dezertoval, byl chycen a po vězení eskortován zpět. Po první světové válce dělal knihaře v Novém Městě na Moravě a během roku složil všechny zkoušky a mohl se vydat do Čáslavi, kde vystudoval učitelský ústav. Jako mladý učitel často střídal malé školy po celé Vysočině, což mu umožnilo důkladné poznání venkovského života.

Jeho levicová orientace jej přivedla v roce 1927 do řad komunistů a téhož roku založil skupinu dělnických autorů, která byla polemicky zaměřená proti intelektuálně náročné tvorbě skupiny Devětsilu, ale bez výsledku zanikla.

Do literatury vstoupil v roce 1931 úspěšnou knihou Malý Bobeš, která byla i zfilmována. Následovali Hoši s dynamitem, Kapka v moři, Budík a další. Mnoha vydání se dočkalo jeho převyprávění Robinsona Crusoa. Věnoval se i adaptaci lidových pohádek. Svůj život bilancoval ve vzpomínkové knížce Dávno tomu, kterou vydal v roce 1970, a další vzpomínky vyšly v roce 1974 s titulem Přátelé.
Jeho učitelství skončilo s těžkou vadou sluchu. V letech 1937-1939 pracoval v brněnském rozhlase, kam se po válce vrátil na dva roky jako ředitel studia. Pracoval v Syndikátu spisovatelů, v Československém rozhlasovém výboru, ve Filmové radě, později se funkcí vzdal a pracoval pouze v Českém literárním fondu a Kruhu přátel dětské knihy. O Plevovi je jen málo známo, že patřil mezi orodovatele za nespravedlivě uvězněné katolické spisovatele v 50. letech, především za Jana Zahradníčka. Celou dobu normalizace, i když nebyl přímo perzekvován, prožil v ústraní.
Tento průkopník nových směrů dětské literatury zemřel 7. září 1985 v Brně a jeho ostatky byly uloženy na evangelickém hřbitově v Novém Městě na Moravě, pod náhrobkem se symbolickou sochou jeho největšího knižního hrdiny.

Dílo:Budík, 1948
Budulínek, 1946
Dávno tomu, 1970
Eskorta, 1929
Hoši s dynamitem, 1934
Jediná cesta, 1964
Kapka vody, 1935
Malý Bobeš, 1931
Náruč maminčina, 1943
Robinson Crusoe,1956
Sluníčko, maceška a slunečnice, 1954