Miloslav Švandrlík

spisovatel

Narození:
10. srpna 1932
Úmrtí:
26. října 2009
Miloslav Švandrlík je prozaik, autor humoristických próz. Po ukončení základní školy prošel Miloslav Švandrlík několik zaměstnání. Po roce absolvoval tzv. dělnickou přípravku a složil maturitu. Poté studoval na DAMU nejprve herectví, po půl roce...

Životopis

Miloslav Švandrlík je prozaik, autor humoristických próz.

Po ukončení základní školy prošel Miloslav Švandrlík několik zaměstnání. Po roce absolvoval tzv. dělnickou přípravku a složil maturitu. Poté studoval na DAMU nejprve herectví, po půl roce režii. Po dvou letech se mu nezdařil přestum na FAMU, proto nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze.

V říjnu roku 1953 narukoval MIloslav Švandrlík na vojnu u technického praporu PTP, kde sloužil 26 měsíců. Do civilu byl propuštěn na Vánoce 1955. Krátce byl zaměstnán jako vychovatel korejských dětí a pak se stal spisovatelem z povolání.

Miloslav Švandrlík spolupracoval i s celou řadou časopisů, např. Dikobrazem, a divadel. V časopisech se často podílí na vtipech Jiřího Wintera Neprakty.

Dílo Miloslava Švandrlíka: Miloslav Švadrlík svým epizodickým, situačním humorem navazuje na tradici populárních humoristů, např. Františka Rachlíka nebo P. Ryana. Ve svých dílech klade hlavně důraz na komiku a vtipnost epizod a detailů.

Z chlévů i bulvárů - 1960, drobné povídky pro časopis Dikobraz
Krvavý Bill viola - 1961
Od Šumavy k Popokatepetlu - 1962
Hrdinové a jiní podivíni - 1969
Drákulův švagr - 1970

Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka - 1973, veselé a dobrodružné příběhy dvou chlapců v povídkách:
- Kopyto, Mňouk astříbrňáci
- Žáci Kopyto a Mňouk, postrach Posázaví
- Objevení filmového komika
- a jiné

Doktor od jezera Hrochů - 1980, román
Muž, který se topil - 1985

Starosti korunovaných hlav - 1992, tři humorné příběhy z české historie o starostech, které ve své době prožívali tři čeští králové - Václav II, Vladislav Jagellonský, Ferdinand II. Vyprávění doprovodil svými vynikajícími kresbami král českého kresleného humoru Jiří Winter Neprakta.

Sexibomba na doplňkovou půjčku - 1994
Vražda mlsného humoristy - 2000

Blanka, oběť sexuálního harašení - autor si tentokrát bere na paškál ženy, a to především zatrpklé a ortodoxní feministky

Markýz de Sádlo - další sbírka třiceti povídek, ve kterých Miloslav Švandrlík dokazuje, že je nejen mistrem humoru. Rád se jako autor pohybuje mezi duchy, vlkodlaky, upíry a dalšími krvelačnými monstry včetně lidských. Nikdy však nezapomíná na humor.

Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky - 1969, upraveno 1990, v románu líčí Miloslav Švandrlík osudy příslušníků PTP. Těmito jednotkami sám prošel. Protože kniha vyšla v období "pražského jara", po něm pak spisovatel nesměl krátce publikovat. Druhé doplněné vydání smělo vyjít až v roce 1990. Román byl v roce 1992 zfilmován režisérem Z. Syrovým a na jeho základě vznikl i televizní seriál.
Děj černých baronů se odehrává v první polovině 50. let. Vystupuje tu řada postav a figurek. Hlavním hrdinou je Roman Kefalín, v civilu asistent režie Venkovského divadla, který byl k PTP odveden pro zdravotní nezpůsobilost.
Autor líčí Kefalínovy zážitky od přijímače, přes pobyty na různých stavbách. Jeho postava má některé autobiografické rysy. V postavě majora Halušky, zvaného Terazky, vytvořil karikaturu důstojnického typu, který je současně obětí i spolutvůrcem absurdního vojenského systému.

Postava Kefalína přechází i do dalších knih:
Říkali mu Terazky - 1991
Ještě máme, co jsme chtěli - 1991
Poručíme větru, dešti - 1992
Nesmiřitelný Terazky
Kam kráčíš, Kefalíne
Lásky černého barona - 1991
Černí baroni po čtyřiceti letech
Černý baron od Botiče - 1993, vzpomínková próza

Miloslav Švadrlík píše i parodie hororových sci-fi pro mládež.

Hajlující upír - 2006, padesát nejnovějších minihororů je naplněno svéráznou vynalézavostí ve strašení. Autor tu však opět nezapomíná na humor.
- Větev sebevrahů
- Setkání v parku
- Čertova bažina
- Děs do domu
- Smolař v sudu
- Brácha byl smolař
- Hajlujíci upír
- a jiné