Peter Jilemnický byl prozaik českého původu působící na Slovensku, představitel sociální prózy a socialistického realismu.

Peter Jilemnický absolvoval základní školu v Kyšperku, střední hospodářskou školu studoval v Chrudimi. V roce 1921 externě odmaturoval na učitelském ústavě ve slovenských Levicích.

V roce 1922 vstoupil do komunistické strany. V letech 1923 – 26 pracoval jako učitel na Kysucích. V roce 1926 odešel do Sovětského svazu, kde vystudoval na Státním ústavu žurnalistiky v Moskvě. Od roku 1930 pracoval jako učitel na několika školách na Slovensku. Před tím byl rok redaktorem deníku Pravda.

V letech 1939 – 42 žil v protektorátu Čechy a Morava, od roku 1943 do konce války byl vězněn za protifašistickou činnost. Po osvobození krátce pracoval jako úředník, po únoru 1948 nastoupil jako kulturní atašé v Moskvě, kde působil až do své předčasné smrti.

- Devadesátdevět koní bílých – 1921, sociálně laděná novela z učitelského prostředí
- Víťazný pád – 1929, expresionistický román zobrazující kysuckou dědinu popisuje tragický osud Maťa Horova, který zabije svoji milou a sám sebe těžce zraní
- Dva roky v krajine sovietov – 1929, reportáže o Sovětském svazu
- Zuniaci krok – 1930, román zobrazující dědinu Čechů a Slováků na území Sovětského svazu, jedná se o ideový přerod hrdinů v čase kolektivizace
- Návrat – 1930, obsahuje novely Návrat a Prievan.
- Pole neorané – 1932, román, historie kysuckých rodin. Pavol Huščava se pod vlivem proletářského prostředí ve Vítkovických železárnách stává uvědomělým komunistou.
- Kus cukru – 1935, román z prostředí chudých rolníků, pěstitelů cukrové řepy
- Kompas v nás – 1937, sbírka novel ze slovenského a sovětského prostředí, syntéza socialistického realismu
- Kronika – 1947, česky pod názvem Vítr se vrací, jde o reportážní rekonstrukci událostí Slovenského národního povstání v dědině Čierny Balog.