Tadeáš Hájek z Hájku

matematik, lékař, astronom

Narození:
1. prosince 1525
Úmrtí:
1. září 1600
Upravit profil
Tadeáš Hájek z Hájku, latinsky Thaddaeus Hagecius ab Hayek nebo Thaddeus Nemicus, byl český astronom, matematik, osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Tadeáš Hájek byl nejen největší český učenec svého věku, ale i nejdůmyslnější...

Životopis

Tadeáš Hájek z Hájku, latinsky Thaddaeus Hagecius ab Hayek nebo Thaddeus Nemicus, byl český astronom, matematik, osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Tadeáš Hájek byl nejen největší český učenec svého věku, ale i nejdůmyslnější hvězdář v české historii.

Otec Tadeáše Hájka - Šimon byl bakalářem svobodných umění university Pražské, spisovatel a zamožný měšťan. V roce 1554 Šimona Hájka povýšil Ferdinand I. do šlechtického stavu. Hájek měl vlastní znak a predikat.

V roce 1548 studoval Tadeáš na Vídeňské akademii, kde navštěvoval přednášky výborného matematika Ondřeje Perlachia, doktora lékařství. Tadeáš Hájek byl jeho jediným posluchačem. Hájek navštěvoval i přednášky o lékařství doktora Wolfganga Lazia. Na praktické léčení docházel Hájek k doktoru Františku Emerikovi, císařskému lékaři. Studia dokončil v Praze, kdy se v roce 1550 stal bakalářem a o rok později, v roce 1551 magistrem in artibus. V roce 1554 pokračuje ve studiích v Bologni na medicíně a přechází do Milána, kde navštěvuje přednášky Girolama Cardana.

Po návratu do Prahy přednáší Tadeáš Hájek matematiku a astronomii na univerzitě. Zde působí do roku 1558. Od roku 1558 provozoval lékařskou praxi. V letech 1566 - 70 působil jako lékař lékař u vojska v bitvách proti Turkům.

V letech 1556–63 trianguloval Tadeáš Hájek okolí Prahy, pravděpodobně za účelem nakreslit jeho mapu. Nebyl dobře vybaven astronomickými přístroji, přesto dokázal pozorovat explozi Novy na hvězdné obloze.

Tadeáš Hájek bránil Jednotu bratrskou, ačkoliv nebyl jejím členem. Pořídil český překlad herbáře Pierandrey Mattioliho. Znal obsah Koperníkova spisku Commentariolus s výkladem heliocentrismu. Jeho pozorování novy přinášela fakta proti Ptolemaiovu obrazu vesmíru. V astronomii a přírodní filozofii byl badatelem světového významu.

V roce 1571 byl Tadeáš Hájek pasován císařem Maxmiliánem II. na rytíře. V roce 1572 jmenuje císař Maxmilian II. Hájka svým osobním lékařem. Od té doby žil Hájek po několik let ve Vídni u císařského dvora. Pozval do Prahy astronomy T. Braha a J. Keplera. Hájek byl ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby. Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter Hagecius a planetka 1995 Hajek.

Tadeáš Hájek se oženil, měl tři syny a jednu dceru.

Tadeáš Hájek se přátelil s Janem z Hodějova, kterému věnoval i některé ze svých básní. Jeho přítelem se stal i Tycho Brahe, kterého na jaře roku 1599 pozval do Prahy a většinu času strávili na observatoři. Toto přátelství však trvalo krátce, neboť Tadeáč Hájek za rok zemřel. Věda v něm ztratila velmi horlivého přítele a vlast nejučenějšího hvězdáře té doby.

Dílo Tadeáše Hájka z Hájku

Tadeáš Hájek z Hájku uveřejnil v tisku jako první způsob, jak určit polohu hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Je autorem řady astronomických a lékařských spisů.

České Hájkovy knihy měly prostý, jasný a jadrný sloh, vyznačovaly se obrazy a příklady ze života.

V latinských spisech, zvláště hvězdářských, je znát, že autorem je skutečný učenec. Sloh je sice méně důkladný a jasný než v českých spisech, avšak vždy vážný a přísně vědecký. Z každé věty vysvitá, že autor píše z přesvědčení. Hájek znal dokonale vědy matematické a snad veškeré náhledy hvězdářské od Hypparcha, Ptolemea a Koprníka se všemi doplňky a opravami, jakých podali Alfons, Peuerbach, Regiomontan a jeho přítel Tycho de Brahe.

Tadeáš Hájek se projevoval jako velmi skromný učenec. Nejednou přiznává, že náhledy o té neb oné věci mohou býti rozličné, že se dá rád moudřejším poučit. Své objevy hájil se vší snažností a ráznými slovy vyracel nejapné domněnky svých protivníků a brojil proti astronomickým hadačům.

Diagrammata seu typi Eclipsium solis et lunae futurarum, Vindobonae - asi 1550
De causis huius et aliquot sequentium annorum - asi 1553
Minucí a pranostika k létu 1554 - 1553

Vypsání s vyznamenáním jedné i druhé kométy - 1556, spis se dělí na 7 hlav,
- v 1. hlavě odpovídá na otázku: Co jest kometa podle filosofův?
- v 2. hlavě odpovídá na otázku: Co jest kometa podle theologů a vykladačů písma svatého?
- v 3. hlavě vykládá kolikeré jsou komety
- v 4. hlavě jedná o jmenu této komety, o přírození a příčinách, z kterých by pošla, a vysvětluje, že kometa tato byla "barbata" a dle barvy "nigra."
- v 5. hlavě odpovídá na otázku: Co vyznamenává tato kometa?
- v 6. hlavě praví, že doteční účinkové vztahovati se budou na Německo a krajiny půlnoční
- v 7. hlavě konečně podotýká, že ony účinky trvati budou asi půl druhého roku

Oratio de laudibus geometriae scripta et recitata in academia Pragensi sub initium lectionis Euclideae XII. Februarii die (a m. Th. Nemico Haykone ab Hayek) anno MDLVII. - 1557, zahajovací univerzitní přednáška, jde o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd u nás. Řeč má 20 listů, mimo to 3 předmluvy.

Vejklad proroctví tureckého - 1560
Aphorismi Metoposcopici - 1561
Aphorismorum metoscopicorum libellus unus - 1562
Herbář jinak bylinář velmi užitečný s figurami pěknými ozdobený - 1562

Mapa Prahy - 1563, spoluautor, mapa se však ztratila
Liber Hermetis centum aphorismorum - 1564

De investigatione loci novae stellae in zodiaco secundum longitudinem ex unica ipsius meridiana altitudine et observatione temporis geometrica deductio - 1573

Dialexis de novae et prius incognitae stellae ... apparitione - 1574
De mirabili novae ac splendissimae stellae - 1573
Tabule dlouhosti dne i noci - 1574
De cerevisia ejusdem conficiendi ratione - 1584