Václav Beneš Třebízský byl katolický kněz a romanopisec.

Václav Beneš Třebízský se narodil v rodině krejčího, byl vnukem písmáka. Z pěti dětí zůstal jako jediný naživu, ale byl stále nemocný. Trpěl plicní i kloubní tuberkulózou.

Václav Beneš studoval na gymnáziu ve Slaném a v Praze. V Praze vstoupil na bohosloví. V roce 1875 byl vysvěcen na kněze. V roce 1875 nastoupil jako kaplan v Litni u Berouna a od roku 1876 žil v Klecanech u Prahy.

Václav Beneš Třebízský sympatizoval s husitským hnutím a se selskými bouřemi. Ve svém díle obhajoval i rok 1848. Své povídky vydával v časopise Lumír.

Václav Beneš Třebízský zemřel při svém léčebném pobytu v Mariánských Lázních na tuberkulózu. Úmrtí hosta bylo vždy delikátní a řešila se vždy diskrétně převozem zesnulého časně ráno. U oblíbeného spisovatele Václava B. Třebíézského byla učiněna výjimka. Katafalk s rakví byl vystaven ráno 21. června 1884 v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Pohřebního průvodu i mše se zůčastnilo mnoho lidí. 22. června byla rakev vystavena v Týnském chrámě a odtud 23. června převezena na vyšehradský hřitov, kde byl Třebízský pochován. Nad jeho hroben byla postavena Bílkova socha "Žal", která symbolizuje hluboký zármutek českého národa nad skonem velkého spisovatele.


Václav Beneš Třebízský byl nejoblíbenější spisovatel své doby. Čeští čtenáři ho nazvali miláčkem lidu. Těšili se vždy na jeho novou knihu, která posilovala jejich vlastenecké cítění. Byl přitažlivý díky svému hlubokému soucitu s utlačovanými a porobenými.

Třebízského románová tvorba je podobná tvorbě A. Jiráska. Jeho oblíbeným tématem bylo husitství, ale věnoval se i jiným obdbobím českých dějin od prvopočátků až po 19. století. Děj Třebízského děl je zasazen do kraje, kde se autor narodil a působil, tedy na Slánsko, Berounsko a do okolí Klecan. Dějepisně byl V. B. Třebízský přesnější než Alois Jirásek.

Romány:
Bludné duše – román z 18. století z období velkého povstání v roce 1775. Děj je umístěn na Lounské polesí – Solopysky, Zbrašín.

Královna Dagmar – příběh Dagmary, dcery českého krále Přemysla Otakara I., která se provdala za dánského krále Valdemara.

V podvečer pělitisté růže - děj se odehrává v době posledních Rožumberků, román líčí konec slávy tohoto rodu

Anežka Přemyslovna

Trnová koruna - příběh z období třicetileté války, ve kterém je vykreslen mocenský boj v pobělohorské době

Osmačtyřicátníci na vsi - obhajoba roku 1848

Povídkové soubory:
V červáncích ticha
V záři kalicha
Pod doškovými střechami – venkovská tematika
Z různých dob – převážně 17. století
Ze sázavských letopisů
Z pověstí karlštejnského havrana
V podvečer pětilisté růže
Pobělohorské elegie
Ušlapán - poslední autorova povídka