Václav Renč
básník, dramatik a překladatel
- Narození:
- 28. listopadu 1911
- Úmrtí:
- 30. dubna 1973
Upravit profil
Václav Renč byl básník, autor katolicky orientované lyriky, dramatik a překladatel.
Václav Renč vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, obory filozofie a filologie. Pracoval jako redaktor v Novině a Rozhledech, po roce 1945...
Životopis
Václav Renč byl básník, autor katolicky orientované lyriky, dramatik a překladatel.
Václav Renč vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, obory filozofie a filologie. Pracoval jako redaktor v Novině a Rozhledech, po roce 1945 působil jako divadelní režisér a lektor v Olomouci a Brně.
Počátkem padesátých let byl Václav Renč jako řada dalších ruralistů ve vykonstruovaném procesu odsouzen a uvězněn původně na dvacet pět let. I když byl v roce 1962 propuštěn, plně rehabilitován byl až posmrtně v roce 1990. Od roku 1967 se stal spisovatelem z povolání.
V meziválečných a válečných letech psal Václav Renč hlavně do Akordu, Rozhledů, Kvartu, Řádu, Obnovy aj.
Básnická tvorba Václava Renče má metafyzicko - náboženský ráz. Dominuje v ní protiklad ducha a hmoty, světla a tmy, ale i milostné motivy.
Básnické sbírky:<-i>
Jitření - 1933, básníkův debut
Studánky - 1935
Sedmihradská země - 1937
V době ohrožení země spatřuje naději k přimknutí se k rodné zemi a křesťanské víře:
Vinný list - 1938
Trojzpěvy - 1940
Skřivaní věž - 1970, soubor veršů vzniklých ve vězení, ze kterých vyvěrá láska k ženě, touha po domově, vše podepřené sílou víry.
Setkání s Minotaurem - 1969
Mariánským kultem prostoupené:
Popelka nazaretská - 1969
Loretánské světlo - 1992
Pražská legenda - Řím 1974, napsáno v leopoldovském vězení. Autor ostře odsuzuje odvrácení od víry po vzniku Československa.
České žalmy - Řím 1989, kritika demoralizace společnosti po roce 1948.
Dramata:
Většina dramat s historickými náměty jsou podobenstvím o hledání pravé podstaty bytí:
Marnotratný syn - 1942
Císařův mim - 1944
Barbora Celská - 1944
Autor rovněž překládal a upravoval antická dramata.
Václav Renč psal i pro děti loutkové hry a jevištní a rozhlasové dramatizace pohádkových děl a příběhů.
Významnou součástí jeho díla jsou překlady z němčiny, francouzštiny, angličtiny, italštiny a polštiny.
Václav Renč vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, obory filozofie a filologie. Pracoval jako redaktor v Novině a Rozhledech, po roce 1945 působil jako divadelní režisér a lektor v Olomouci a Brně.
Počátkem padesátých let byl Václav Renč jako řada dalších ruralistů ve vykonstruovaném procesu odsouzen a uvězněn původně na dvacet pět let. I když byl v roce 1962 propuštěn, plně rehabilitován byl až posmrtně v roce 1990. Od roku 1967 se stal spisovatelem z povolání.
V meziválečných a válečných letech psal Václav Renč hlavně do Akordu, Rozhledů, Kvartu, Řádu, Obnovy aj.
Dílo Václava Renče:
Básnická tvorba Václava Renče má metafyzicko - náboženský ráz. Dominuje v ní protiklad ducha a hmoty, světla a tmy, ale i milostné motivy.
Básnické sbírky:<-i>
Jitření - 1933, básníkův debut
Studánky - 1935
Sedmihradská země - 1937
V době ohrožení země spatřuje naději k přimknutí se k rodné zemi a křesťanské víře:
Vinný list - 1938
Trojzpěvy - 1940
Skřivaní věž - 1970, soubor veršů vzniklých ve vězení, ze kterých vyvěrá láska k ženě, touha po domově, vše podepřené sílou víry.
Setkání s Minotaurem - 1969
Mariánským kultem prostoupené:
Popelka nazaretská - 1969
Loretánské světlo - 1992
Pražská legenda - Řím 1974, napsáno v leopoldovském vězení. Autor ostře odsuzuje odvrácení od víry po vzniku Československa.
České žalmy - Řím 1989, kritika demoralizace společnosti po roce 1948.
Dramata:
Většina dramat s historickými náměty jsou podobenstvím o hledání pravé podstaty bytí:
Marnotratný syn - 1942
Císařův mim - 1944
Barbora Celská - 1944
Autor rovněž překládal a upravoval antická dramata.
Václav Renč psal i pro děti loutkové hry a jevištní a rozhlasové dramatizace pohádkových děl a příběhů.
Významnou součástí jeho díla jsou překlady z němčiny, francouzštiny, angličtiny, italštiny a polštiny.