Adam Václav Michna z Otradovic
básník, skladatel a varhaník
- Narození:
- 30. června 1600
- Úmrtí:
- 16. října 1676
Upravit profil
Adam Václav Michna z Otradovic byl varhaníkem, učitelem hudby a zpěvu, autorem duchovních písní a lyrické poezie.
Adam Michna z Otradovic pocházel ze starobylého, ale málo významného šlechtického rodu.
Vystudoval na jezuitské koleji v...
Životopis
Adam Václav Michna z Otradovic byl varhaníkem, učitelem hudby a zpěvu, autorem duchovních písní a lyrické poezie.
Adam Michna z Otradovic pocházel ze starobylého, ale málo významného šlechtického rodu.
Vystudoval na jezuitské koleji v Jindřichově Hradci a ani potom město neopustil, přestože měl styky s dalšími městy , např. s Brnem, Prahou, Olomoucí aj.
Adam Michna se živil jako varhaník a učitel hudby a zpěvu, kromě toho byl majitelem výnosného vinného šenku. K jeho hmotnému zajištění přispěl i sňatek s bohatou měšťanskou dcerou Zuzanou Cimmermannovou, s níž prožil dlouhé a spokojené manželství. Po její smrti se v pokročilém věku ještě oženil s Terezií Kateřinou Eppinauerovou, která se postarala o něho i šenk.
Poklidný a celkem spokojený život se odrážel i v hudební a literární tvorbě Adama Michny. Z jeho děl se zachovaly dodnes tři soubory. První dva jsou soubory duchovních písní, třetí lze popsat jako mysticko – erotickou lyriku.
Česká mariánská muzika – 1647, soubor písní oslavujících Pannu Marii
Svatoroční muzika – 1661, je chválou svatých.
Michna v těchto souborech opěvuje Matku Boží, Boha a světce obrazy jako vystřiženými z lidových písní. V jeho textech se objevují každodenní skutečnosti, např. květiny, ptáci, háje a lesy aj.
Některé jeho písně byly tak líbezné, že byly opisovány, přejímány do různých kancionálů, až nakonec zlidověly:
Chtíc, aby spal – vánoční píseň
Michnovou oblíbenou metodou jsou kontrasty. V křesťanských básních používá obrazy z antiky, rád popisuje světské detaily vzhledu a nechává svaté osoby vychvalovat sebe samé.
Užívá i řadu módních slov, přejatých z cizích jazyků.
Loutna česká – asi 1653. Soubor milostných a tanečních písní, v němž autor postupně zachycuje celý proces jež vede ke ke svatbě. Výběr partnerky, namlouvání, svatební přípravy a sňatek. Takovým básním se říkalo mysticko – erotické, protože jejich autor v nich vyjadřoval lásku k Bohu, pociťovanou až s fyzickou intenzitou.
Adam Michna z Otradovic pocházel ze starobylého, ale málo významného šlechtického rodu.
Vystudoval na jezuitské koleji v Jindřichově Hradci a ani potom město neopustil, přestože měl styky s dalšími městy , např. s Brnem, Prahou, Olomoucí aj.
Adam Michna se živil jako varhaník a učitel hudby a zpěvu, kromě toho byl majitelem výnosného vinného šenku. K jeho hmotnému zajištění přispěl i sňatek s bohatou měšťanskou dcerou Zuzanou Cimmermannovou, s níž prožil dlouhé a spokojené manželství. Po její smrti se v pokročilém věku ještě oženil s Terezií Kateřinou Eppinauerovou, která se postarala o něho i šenk.
Dílo Adama Michny z Otradovic:
Poklidný a celkem spokojený život se odrážel i v hudební a literární tvorbě Adama Michny. Z jeho děl se zachovaly dodnes tři soubory. První dva jsou soubory duchovních písní, třetí lze popsat jako mysticko – erotickou lyriku.
Česká mariánská muzika – 1647, soubor písní oslavujících Pannu Marii
Svatoroční muzika – 1661, je chválou svatých.
Michna v těchto souborech opěvuje Matku Boží, Boha a světce obrazy jako vystřiženými z lidových písní. V jeho textech se objevují každodenní skutečnosti, např. květiny, ptáci, háje a lesy aj.
Některé jeho písně byly tak líbezné, že byly opisovány, přejímány do různých kancionálů, až nakonec zlidověly:
Chtíc, aby spal – vánoční píseň
Michnovou oblíbenou metodou jsou kontrasty. V křesťanských básních používá obrazy z antiky, rád popisuje světské detaily vzhledu a nechává svaté osoby vychvalovat sebe samé.
Užívá i řadu módních slov, přejatých z cizích jazyků.
Loutna česká – asi 1653. Soubor milostných a tanečních písní, v němž autor postupně zachycuje celý proces jež vede ke ke svatbě. Výběr partnerky, namlouvání, svatební přípravy a sňatek. Takovým básním se říkalo mysticko – erotické, protože jejich autor v nich vyjadřoval lásku k Bohu, pociťovanou až s fyzickou intenzitou.