Alain Chartier byl francouzský básník a prozaik.
V svou oslnivou dráhu zahájil na pařížském dvoře Jolandy Aragonské, jejíž dcera byla zasnoubena se synem francouzského krále Karla VI., příštím Karlem VII.
Po studiích na pařížské univerzitě...
Životopis
Alain Chartier byl francouzský básník a prozaik.
V svou oslnivou dráhu zahájil na pařížském dvoře Jolandy Aragonské, jejíž dcera byla zasnoubena se synem francouzského krále Karla VI., příštím Karlem VII.
Po studiích na pařížské univerzitě se Alain Chartier stal dauphinovým sekretářem. Poté, co se Karel VII. stal králem, jmenoval Alaina Chartiera postupně pařížským kanovníkem, kancléřem v Bayeux, kanovníkem v Tours a vikářem v Saint Lamberdes-Lerée. Kvůli tomu přijal Alain Chartier kněžská svěcení.
Po neúspěšném jednání Karla VII. s burgundským vévodou Filipem Dobrým, spojencem Angličanů, byl Alain Chartier v roce 1425 vyslán za Zikmundem Lucemburským, aby jako císař rozhodl ve francouzsko-anglickém sporu.
V roce 1426 byl Alain Chartier pověřen poselstvím k Filipu Dobrému, v roce 1428 úspěšně dojednal ve Skotsku podmínky skotsko-francouzského spojenectví.
Vedle politických textů vytvořil Alain Chartier i pozoruhodné básnické dílo, které představuje pozdní fázi středověké kurtoazie.
Kurtoazní (dvorská) lyrika tvořila ve 12. - 15. století na jihu Francie osobitou oblast lyriky, kterou charakterizoval rytířský způsob života a jeho ideály v milostných vztazích. K nim patřila rytířova "paní srdce", která však nebyla vždy jeho milenkou. Básnické opěvování paní představovalo její dobývání, získávání, ale především její bezmezné uctívání.
Některé texty kombinují politické a kurtoazní motivy:
Kniha čtyř paní - 1416, v tradiční otázku, kdo z účastníků rozmluvy je láskou nejvíce trýzněn, je promítnuta na pozadí porážky francouzské šlechty v bitvě u Azincourtu v roce 1415. Milenec první paní zde padl, milenec druhé je zajat, milenec třetí je nezvěstný a čtvrtý milenec uprchl.
Polemická rozmluva - 1422, proslulý prozaický pamflet, vyjdařující znepokojení nad zemí rozdíranou občanskou a zahraniční válkou Francie. Lid, Rytíř a Kněz hledají původce národní tragédie.
Velmi úspěšný byl básnický cyklus Alaina Chartiera o "nemilosrné krásce":
Nemilosrdná kráska - 142, úvodní skladba napsaná v elegantních osmiverších, odmítá paní zhrzenému milenci svůj soucit
Omluva paním - Alain Chartier odpovídá na Amarovy výtky vysvětlením, že vylíčil ojedinělý případ, nemá však pochyb, že soucit je ženám vlastní
Odpověď paní - závěrečná skladba, kterou psal pravděpodobně sám autor. V ní je jeho omluva odmítnuta a jeho provinění proti dvorské lásce je stvrzeno.
Rozmluva mezi tučným a hubeným rytířem - 1425, v tomto díle je rozvinut dvojí typ kurtoazní spekulace: láska je jednak radostný cit (pozice tučného rytíře), jednak vášeň vrhající milence do samoty a zoufalství (pozice černě oděného hubeného rytíře)
Rozmluva při probuzení - asi 1425, milenec, jemuž pro lásku byl odepřen spánek, budí svého druha, aby se s ním podělil o své starosti
Kniha naděje - 1428, pozdní nedokončený spis ve verších a v próze. Zde autor opouští kurtoazní tematiku a v alegorické podobě se vyslovuje k traumatům doby. Vedle postavy Melancholie tu vystupuje Rozhořčení, soudící královský dvůr, Nedůvěra, žalující na zánik práva a Zoufalství, vybízející básníka k odchodu ze života
K politické problematice jsou orientována i některá autorova díla latinská:
Proti francouzské válce a napomenutí k míru - 1422, obdoba Polemické rozmluvy čtyř
Důvěrná rozmluva s přáteli a druhy - 1426 - 27, kritika úpadku šlechty
O dvorském životě - 1427, epištola, v níž je nelichotivý obraz dvora konfrontován s ideálem života v ústraní
Alain Chartier byl také autorem rondelů a balad.
V svou oslnivou dráhu zahájil na pařížském dvoře Jolandy Aragonské, jejíž dcera byla zasnoubena se synem francouzského krále Karla VI., příštím Karlem VII.
Po studiích na pařížské univerzitě se Alain Chartier stal dauphinovým sekretářem. Poté, co se Karel VII. stal králem, jmenoval Alaina Chartiera postupně pařížským kanovníkem, kancléřem v Bayeux, kanovníkem v Tours a vikářem v Saint Lamberdes-Lerée. Kvůli tomu přijal Alain Chartier kněžská svěcení.
Po neúspěšném jednání Karla VII. s burgundským vévodou Filipem Dobrým, spojencem Angličanů, byl Alain Chartier v roce 1425 vyslán za Zikmundem Lucemburským, aby jako císař rozhodl ve francouzsko-anglickém sporu.
V roce 1426 byl Alain Chartier pověřen poselstvím k Filipu Dobrému, v roce 1428 úspěšně dojednal ve Skotsku podmínky skotsko-francouzského spojenectví.
Dílo Alaina Chartiera:
Vedle politických textů vytvořil Alain Chartier i pozoruhodné básnické dílo, které představuje pozdní fázi středověké kurtoazie.
Kurtoazní (dvorská) lyrika tvořila ve 12. - 15. století na jihu Francie osobitou oblast lyriky, kterou charakterizoval rytířský způsob života a jeho ideály v milostných vztazích. K nim patřila rytířova "paní srdce", která však nebyla vždy jeho milenkou. Básnické opěvování paní představovalo její dobývání, získávání, ale především její bezmezné uctívání.
Některé texty kombinují politické a kurtoazní motivy:
Kniha čtyř paní - 1416, v tradiční otázku, kdo z účastníků rozmluvy je láskou nejvíce trýzněn, je promítnuta na pozadí porážky francouzské šlechty v bitvě u Azincourtu v roce 1415. Milenec první paní zde padl, milenec druhé je zajat, milenec třetí je nezvěstný a čtvrtý milenec uprchl.
Polemická rozmluva - 1422, proslulý prozaický pamflet, vyjdařující znepokojení nad zemí rozdíranou občanskou a zahraniční válkou Francie. Lid, Rytíř a Kněz hledají původce národní tragédie.
Velmi úspěšný byl básnický cyklus Alaina Chartiera o "nemilosrné krásce":
Nemilosrdná kráska - 142, úvodní skladba napsaná v elegantních osmiverších, odmítá paní zhrzenému milenci svůj soucit
Omluva paním - Alain Chartier odpovídá na Amarovy výtky vysvětlením, že vylíčil ojedinělý případ, nemá však pochyb, že soucit je ženám vlastní
Odpověď paní - závěrečná skladba, kterou psal pravděpodobně sám autor. V ní je jeho omluva odmítnuta a jeho provinění proti dvorské lásce je stvrzeno.
Rozmluva mezi tučným a hubeným rytířem - 1425, v tomto díle je rozvinut dvojí typ kurtoazní spekulace: láska je jednak radostný cit (pozice tučného rytíře), jednak vášeň vrhající milence do samoty a zoufalství (pozice černě oděného hubeného rytíře)
Rozmluva při probuzení - asi 1425, milenec, jemuž pro lásku byl odepřen spánek, budí svého druha, aby se s ním podělil o své starosti
Kniha naděje - 1428, pozdní nedokončený spis ve verších a v próze. Zde autor opouští kurtoazní tematiku a v alegorické podobě se vyslovuje k traumatům doby. Vedle postavy Melancholie tu vystupuje Rozhořčení, soudící královský dvůr, Nedůvěra, žalující na zánik práva a Zoufalství, vybízející básníka k odchodu ze života
K politické problematice jsou orientována i některá autorova díla latinská:
Proti francouzské válce a napomenutí k míru - 1422, obdoba Polemické rozmluvy čtyř
Důvěrná rozmluva s přáteli a druhy - 1426 - 27, kritika úpadku šlechty
O dvorském životě - 1427, epištola, v níž je nelichotivý obraz dvora konfrontován s ideálem života v ústraní
Alain Chartier byl také autorem rondelů a balad.