Alberto Moravia, vlastním jménem Alberto Pincherle, byl italský prozaik, dramatik, esejista a literární kritik.

Alberto Moravia se narodil v rodině architekta. V dětství onemocněl tuberkulózou kostí. Devět let strávil upoután na lůžko v sanatoriích i doma. Nemoc u něho vyvolávala pocity společenské vyřazenosti a osamělosti. Zkušenosti z této doby promítl nepřímo i do své literární tvorby. Vzdělával se jako samouk, především četbou. Brzy se začal věnovat literární tvorbě, psal básně, prózu a dramata.

Alberto Moravia nastoupil žurnalistickou dráhu v novinách La Stampa, La Gazetta del Popolo, byl korespodentem v Londýně a v Paříži, hodně cestoval. Vystupoval veřejně proti fašistickému režimu, jeho první román byl na příkaz Mussoliniho zakázán.


Alberto Moravia je jeden z hlavních představitelů poválečného italského románu a neorealistického stylu. Ve svých dílech usiluje o důsledně prokleslené a dramatické vidění každodenního života s důrazem na sociální problematiku.

Próza:
Lhostejní - 1929, první román o úpadku měšťanské rodiny s motivy odcizení a neschopností navázat opravdový milostný vztah.

Toto téma obměňoval v řadě dalších děl:
Agostino - 1943
Neposlušnost - 1948
Epidemie - 1935 - 45, sbírka povídek a črt napadající fašistický režim

Maškaráda - 1941, satirický román s protifašistickou tematikou. I tato kniha byla na příkaz Mussoliniho stažena. Moraviovi bylo zakázáno podepisovat články v novinách.

Charakteristickými prvky neorealismu se vyznačuje próza, kterou psal Moravia po válce :

Římanka - 1947, román jehož hrdinkou a vypravěčkou je žena, prostitutka Adriana, která se navzdory absurdní životní situacirozhodně mít a vychovat dítě, jehož otec je vrah. Podle románu byl v roce 1954 natočen Luigim Zampou film, hlavní roli ztvárnila Gina Lollobrigida.

Konformista - 1951, román s protifašistickou tematikou

Pohrdání - 1954, román z prostředí filmového světa, rozebírající na pozadí Odysseova příběhu citovou a uměleckou krizi hrdiny.

Horalka - 1957, román neorealistického zaměření s prvky existencialismu. Děj se odehrává v letech 1943 - 1944 v Itálii.Hlavními hrdinkami příběhu jsou vdova Cesira a její čtrnáctiletá dcera Rossetta. Prchají z Říma do chudého horského kraje Ciociare, kde se Cesira narodila. Největší příkoří naleznou obě na zpáteční cestě zpět do osvobozeného Říma - obě jsou znásilněny marockými vojáky. Román byl v Itálii zfilmován. Režisér Vittorio de Sica obsadil do role vdovy Cesiry Sophii Lorenovou. Její ztvárnění role bylo v roce 1962 oceněno Oskarem za nejlepší ženský herecký výkon. Tehdy byla tato cena poprvé udělena herečce v neanglicky mluveném filmu.

Římské povídky - 1954, 1959, dva svazky neorealistických povídek o životě lidí z okraje společnosti.

Nuda - 1960, introspektivní román postihuje tvůrčí krizi malíře, přibližuje jeho pocity ošklivosti a nudy pramehící ze způsobu života bohatých lidí.

V poslední fázi své tvorby se Moravia pod vlivem Freudova učení soustředil na sex jako jeden ze základních hybných momentů lidského života:

Povídkové soubory:
Třídilné zrcadlo - 1963
Ráj - 1970

Romány:
Já a On - 1971
Vnitřní život - 1978
Muž, který se dívá - 1985
Leopardí žena - 1991

Eseje z cest :
Představa o Indii - 1962
Kulturní revoluce v Číně - 1968
Africké procházky - 1987

Alberto Moravia úsal i dramata:
Beatrice Cenci - 1955
Život je hra - 1969

Řada povídek a románů Alberta Moravia byla zfilmována.