Alberto Vojtěch Frič byl český etnograf, botanik, cestovatel a spisovatel. Jihoameričtí Indiáni ho nazývali Karai Pukú tj. česky Dlouhý lovec. V Evropě byl znám také jako Lovec kaktusů.

Alberto Vojtěch Frič se narodil jako syn známého právníka a náměstka primátora. Matka pocházela z bohaté rodiny v Roudnici. Alberto byl již od dětství velmi samostatný, originální a usiloval o samostatné rozhodování v životě. Celý život se musel potýkat s měšťáckými tradicemi, dogmatismem a intrikami.

Již jako chlapec získal A. V. Frič první kaktus a objevil krásu cizokrajných rostlin. Začal shánět další, i když to nebylo snadné, ale když měl již pěknou sbírku, známí mu ji nechali zmrznout. Proto se rozhodl poznat rostliny v jejich přirozeném prostředí.

Ameriku navštívil Frič celkem osmkrát. Na jeho první cestu mu přispěl jeho otec doufaje, že ho to vyléčí z podobných dobrodružství. Dosáhl však pravého opaku. Alberto zamířil do Brazílie, často do míst, kam se neodvážili ani sami Brazilci. Zaměřil se na studium tropických rostlin a po návratu do Prahy uspořádal úspěšné přednášky.

Na další cestu se A. V. Frič vydal již lépe připraven. Byl pravděpodobně jediný Evropan, kterému se podařilo navázat kontakt se zdejšími Indiány a získat si u nich autoritu.

Fričovy cesty narážely nejen na nedostatek financí, ale narušila je i 1. světová válka. Fričovi se nakonec podařilo vyhnout se vojenské službě, ale celou válku byl nucen přečkat ve své vile Božínce. O své úspory přišel vinou vysoké inflace.

Po 1. světové válce se Frič oženil a v roce 1922 se mu narodil syn Ivan. Ze své poslední cesty se vrátil v roce 1929.

2. světovou válku nesl Frič velmi těžce. Stavěl se statečně proti fašismu, kvůli tomu měl problémy s Německem již od roku 1935. Konce války se nedožil. Tento vědec a statečný člověk, kterého nezlomilo ani gestapo, zemřel na následky tetanu. Věděl, že Indiáni ho léčí pomocí jedu kurare, lékaři mu nedovolili takový způsob léčby povolit.


Objevy Alberta Vojtěcha Friče byly obrovské, ale horší to bylo s jejich publikací. Friče nebavila tvorba vědeckých prací, proto mnoho objevených druhů bylo nakonec přisouzeno jiným. Jediné větší botanické práce, které snesou přísná vědecká měřítka jsou:
Index kaktusů
Unikátní herbář o několika stech položkách, který se nachází v Národním muzeu.

Po skončení svých výprav se Frič věnoval pěstování kaktusů, šlechtění a křížení exotických rostlin a plodin, velké úspěchy měl s rajčaty. Získal mezinárodní uznání jako botanik, ale také jako etnograf. Získal několik desítek tisíc sbírkových předmětů Indiánů Chaka a jihozápadní Brazílie. Sestavil slovníky 36 indiánských jazyků, pořídil velké množství fotografií.

A. V. Frič byl autorem několika desítek článků publikovaných v tisku v Rakousku–Uhersku, Anglii, Německu, Brazílii, Argentině, Paraguayi a Urugvuayi. Po vzniku Československa působil také jako kulturní a propagační vyslanec Ministerstva zahraničních věcí v Jižní Americe.

Frič psal odborné knihy:
Indiáni Jižní Ameriky – 1943. Autorovo stěžejní dílo v oblasti etnografie, v němž popisuje indiánské zvyklosti.

O kaktusech a jejich narkotických účincích - vydáno 1995

Dobrodružné knihy pro mládež, doprovázené kresbami Zdeňka Buriana:
Mezi indiány
Zákon pralesa
Dlouhý lovec
Strýček Indián
Hadí ostrov