Alexandr Blok byl ruský básník, dramatik a esejista, s A. Bělým tvůrce ruského literárního symbolismu.

Alexandr Blok pocházel z intelektuálské rodiny. Jeho otec, profesor Varšavské univerzity, pocházel z rodiny poruštěných Němců, matka byla dcerou rektora Petrohradské univerzity. Alexandr se narodil v rektorátním domě na Vasiljevském ostrově. Rodiče se rozešli před jeho narozením, s otcem nežil. Přesto šel ve stopách svého otce, studoval nejdříve práva, potom slovanskou filologii.

Na letním sídle v Šachmatovu se seznámil se svou budoucí ženou Ljubov Mendělejevovou, dcerou známého chemika.

Básnická sbírka Verše o krásné dámě ovlivněná filozofickým učením V. Solovjova, přinesla Blokovi všeobecné uznání.

V roce 1903 se Alexandr Blok osobně setkal s A. Bělým a spolu s ním se stal vůdčí osobností ruských symbolistů. Jejich přátelství však bylo plné zvratů. jež měly osobní a estetické příčiny, provázené krizí symbolismu.

Změna Blokových názorů jej vedla k roztržce s A. Bělým a salonem Merežkovských, který mu byl dříve blízký. Krizi osobního života Blok spojuje s dobovou depresí.

Po smrti dítěte, které přijal za vlasní, opustil Alexandr Blok načas Rusko a odjel s manželkou do Itálie. Smrt otce a seznámení s nevlastní sestrou Angelinou, přivedlo Bloka k napsání poemy s autobiografickým námětem ze života rodičů Vozmezdie. Návrat do Ruska jej přivedl do změněné reality, v podobě 1. světové války a občanské revoluce.

Depresivní nálady hladových let občanské války přivedly nakonec Alexandra Bloka k předčasné smrti.


Tvorba Alexandra Bloka byla rozmanitá. Vynikl nejen jako básník a dramatik, ale i jako literární kritik a teoretik, esejista. Zabýval se jak otázkami literárními, tak politickými a občanskými.

Poezie:

Verše o krásné dámě - 1905, básnický debut založený na estetických ideálech krásy ve vizi věčného ženství

Inspiraci v ženě - umělkyni nacházejí sbírky milostné poezie:
Sněhová maska - 1907
Carmen - 1914

Blok parafrázoval také ruské a cikánské romance:
Rusko - 1908
Hrůzný svět - 1909 - 16

Protiklady romantických iluzí s pragmatismem každodenního dění se střetávají ve sbírkách:
Noční hodiny - 1911
Slavičí sad - 1915

Expresivní reflexí přítomnosti v době první světové války a revoluce jsou poemy:
Dvanáct - 1918
Skythové - 1918

Drama:
Do svých dramat promítl autor symbolickou dramatickou estetiku:

Trilogie - 1908
- Panoptikum - panoptikální podoby nabývá i láska a smrt

- Král na náměstí - král, jehož dav uctíval jako nejvyšší autoritu, je ve skutečnosti jen hliněná modla, jež se kácí při prvním náporu davu

- Neznámá - hvězda básníkových snů, která na jeho prosby sestoupí na Zemi, zjistí, že zde pro ni není místa

Růže a kříž - 1913

Eseje:
O současném stavu ruského symbolismu - 1910
Poslední dny vlády imperátorů - 1918 - 21

Významná je i Blokova překladatelská činnost - Heine, Byron, Hamsun ad.