Amálie Kutinová se narodila 22. června 1898 v Rouchovanech u Moravského Krumlova jako desáté dítě Jana Taubera a jeho ženy Amálie.

Jan Tauber byl řídícím učitelem v rouchovanské škole. Rodina se v roce 1903 přestěhovala do Štítné nad Vláří a tuto vesničku, kde prožívala šťastné dětství, považovala Amálie Kutinová po celý život za své rodiště a pravý domov. Po těžkém onemocnění otce (při hašení požáru Štítné ho ranila mrtvice a zůstal nehybný) a jeho penzionování se rodina přestěhovala do Valašského Meziříčí, kde dcery studovaly na gymnáziu.

Když otec zemřel, čekal matku tvrdý život vdovy s dětmi. Aby se rodině ulevilo, odešla Amálie ze sexty gymnázia do lékárenské praxe do Tábora, kde přežila první světovou válku jako praktikantka za byt a stravu.

Po válce vystudovala farmacii a nastoupila praxi magistry v lékárně na Pankráci. Tam se seznámila s Ing. Janem Kutinou, za kterého se provdala a pracovala s ním v jeho nakladatelství. Spolupráce s manželem jí otevřela cestu k literární práci. Nakladatelství, které bylo orientováno na edici tělovýchovných materiálů, za druhé světové války stagnovalo. Rodina se proto odstěhovala do Křince u Nymburka, kde se Amálie stala správkyní lékárny a tím i živitelkou rodiny v letech válečné nejistoty.
K původnímu povolání lékárnice se vracela dvakrát; poprvé krátce před druhou světovou válkou jako spolumajitelka lékárny v Karlových Varech, podruhé brzy po válce.

V klimatu padesátých let (hlubokého komunismu) se Kutinová nemohla vrátit ke spisovatelské práci; našla si náplň dní ve sběratelské činnosti v regionu Krkonoš. Poslední desetiletí života prožila u své dcery Marie Kubátové ve Vrchlabí. Ta svou matku následuje jak v povolání magistry farmacie, tak v dráze spisovatelské a sběratelské.

Spisovatelka Amálie Kutinová zemřela ve Vrchlabí ve věku 67 let dne 30.března 1965. Je pochována na venkovském hřbitůvku v Horních Štěpanicích, v kraji krkonošských poudaček a písní, jak si přála.

Významná místa Amálie Kutinové
- Rouchovany u Moravského Krumlova | narození
- Štítná nad Vláří | dětství
- Valašské Mezříčí | studium gymnázia
- Tábor | lékárenská praxe
- Praha | magistra na Pankráci
- Karlovy Vary | spolumajitelka lékárny
- Křinec u Nymburka | správkyně lékárny
- Vrchlabí | poslední desetiletí života

- Gabra a Málinka, povedené dcerky | 1935, Brno, VOÚSJU
- Gabra a Málinka ve městě | 1936, Brno, VOÚSJU
- Gabra a Málinka se učí latinsky | 1937, Brno, VOÚSJU
- Gabra a Málinka - galánečky | 1942, Praha, Besední pořady
- Gabra a Málinka v Praze | 1942, Besední pořady
- Strýc Ozef a jeho kakraholti | 1941, Praha, Jos. R. Vilímek
- Okolo Gabry a Málinky | 1947, Praha Besední pořady
- Naši pacienti I | 1946, Praha, Besední pořady
- Naši pacienti II | 1947, Praha, Besední pořady
- Farmaceutka | 1947, Praha, Besední pořady
- České stařenky | 1947, Praha, Besední pořady
- Betlém zvířátek | 1947, Praha, Besední pořady
- Pohádky mezi nebem a zemí | 1948, Praha , Besední pořady
- Krkonošské pohádky | 1957, Praha, Mladá fronta
- Krakonošův rok | 1958, Hradec Králové, Krajský dům osvěty (spolu s Marií Kubátovou)
- Vo hajnejch a pytlákách | 1960, Východočeské nakl. Havlíčkův Brod
- Muzikantské řemeslo | 1964, Praha, Lidová demokracie
- Krakonošovský špalíček | 1965, Východočeské nakl. Havlíčkův Brod (spolu s Marií Kubátovou)
- Pobejtky za kamny i na sluníčku | 1965, Východočeské nakladatelství Havlíčkův Brod
- Muzikantské řemeslo a devatero jinejch | 1968, Severočeské nakladatelství Liberec (spolu s Marií Kubátovou)
- Krkonošské písně s texty i nápěvy | v rukopise, uloženo v archívu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech