Anna Marie Tilschová byla prozaička. Pocházela ze zámožné rodiny pražského advokáta. Vystudovala Vyšší dívčí školu a jako mimořádná posluchačka navštěvovala FF UK.

Anna Marie Tilschová patřila ke vzdělaným ženám své doby. Její kulturní obzor rozšiřoval i styk s významnými osobnostmi z oblasti vědy, literatury i výtvarného umění. Umožnil jí to především sňatek s bratrancem JUDr. E. Tilschem, profesorem PF. Ten v roce 1912 spáchal sebevraždu.

Vědci a umělci realistického směru jako K. V. Rais, A. Slavíček a jiní, ovlivnili autorčinu tvorbu.

Většinu života strávila A. M. Tilschová v Praze, podnikla jen ojedinělé cesty do zahraničí – Francie, Bulharsko, USA.

Anna Marie Tilschová přispívala do časopisů, např. Lada, Nová žena a další, některé i redigovala. Ve třicátých letech 20. století se stala po Karlu Čapkovi předsedkyní Pen-klubu, po 2. světové válce vedla Společnost Boženy Němcové.

Anna Marie Tilschová psala povídky, novely, romány a velké románové cykly. Její tvorba je zaměřená na zobrazení měšťanského světa, uměleckých a vědeckých zápasů. Je autorkou prvních velkých sociálních románů v české literatuře.

Povídky:
Sedmnáct povídek – 1904
Na horách – 1905
Hříšnice a jiná próza – 1918
Černá dáma a tři povídky – 1924


Romány:
Fany – 1915, hrdinka obětuje svůj život iluzi rodinné pospolitosti

Stará rodina – 1916
Synové – 1918
Dva románové osudy podnikatelské rodiny Kučerů, kde čtyři synové postupně promrhají jmění shromážděné otcem – zakladatelem.

Dědicové – 1924

Vykoupení – 1923, v románu se autorka volně inspirovala životem malíře Antonína Slavíčka

Orlí hnízdo – 1942, osudy bratří Mánesů a jejich rodiny
Alma mater – 1933, román z univerzitního prostředí
Haldy – 1927, sociální román z hornického kraje
U modrého kohouta – 1937, z lékařského prostředí

Celek tvůrčího rozpětí A. M. Tilschové doplňují pohádky, bajky, parafráze lidových námětů a fantastické povídky. V roce 1948 napsala knižní studii o Boženě Němcové.