Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, byl právník, básník lyrických a vlastenecky patetických veršů, prozaik.

Antal Stašek pocházel ze starého selského rodu. Gymnázium dokončil v Krakově, práva vystudoval v Praze. Po ukončení studií a získání titulu doktora práv působil jako advokát v Kolíně, Praze a Roudnici.
V letech 1874 - 75 působil v ruském Petrohradu jako soukromý vychovatel. Od roku 1877 pracoval jako advokát v Semilech.

Přechodně byl Antal Stašek také poslancem za staročeskou stranu, ale názorově měl nejblíže k tak zvaným realistům. V roce 1913 se přestěhoval natrvalo do Prahy, kde žil společně se synemIvanem Olbrachtem a spisovatelkou Helenou Malířovou.


Antal Stašek začínal jako básník lyrických a vlastenecky patetických veršů. V nich se ještě ozýval pozdní byronovský romantismus a zaznívaly zde i politické ideály šedesátých let 19. století. V pozdější próze se projevuje od začátku smysl pro charakteristiku lidových podkrkonošských postav.

V souladu s dobovým úsilím literatury o zobrazení lidového života a typu venkovského člověka popisoval Antal Stašek duchařská lidová hnutí ve svém rodném kraji nebo sociální a národnostní poměry kraje. Nejraději a umělecky nejpřesvědčivěji zobrazoval radikální bouřliváky nebo bojovníky proti společenské křivdě. I pozdější Staškovy práce se vracejí k jeho oblíbeným životním typům, jako je politický psanec, dravý kapitalistický podnikatel nebo maloměstský reformátor, jenž ztroskotává.

Próza
Švec Matouš - 1876, povídka, která byla předlohou pro vznik pozdějšího románu O ševci Matoušovi a jeho přátelích

Nedokončený obraz - 1878, román
Blouznivci našich hor - 1895, povídky zabývající se spiritismem a snažící se ho vysvětlit

V temných vírech - 1900, trojdílný román, popisuje zakládání textilních továren v Podkrkonoší, dílo bylo napsáno pohledem nejchudších vrstev

Na rozhraní - 1908
Bratři - 1917, román
Přelud - 1918, román
Bohatství - 1918, román
Zápasy - 1919, román
Když hlad a válka zuřily - 1924, povídky
Stíny minulosti - 1924, román
Uprchlík - 1926, román
Pozdní plamínky - 1927, povídky

O ševci Matoušovi a jeho přátelích – 1927, román o životě ševce Matouše z jedné podkrkonošské vesnice ve 40. a 50. letech 19. století. Děj se odehrává ve Vranově, na pozadí Svárovské stávky. Matouš Štěpánek je skutečná postava – pytlák, pašerák. Zde se seznamuje s komunisty a stává se z něj proletář.

Poezie
Václav - 1872
Básně - 1876
Z doby táborů - 1884
Záboj - 1937

Drama
Smlouva s lichvářem

Vědecká literatura
Ruská literatura a Turgeněv