Anton Baláž je slovenský publicista, prozaik a scenárista.

Anton Baláž vystudoval žurnalistiku na Filozofické fakultě UK v Bratislavě. Po ukončení studia tu již zůstal a pracoval jako novinář. Baláž ve svých pracích vychází z realistické tradice, objevují se v nich výrazné znaky dokumentaristiky a publistiky.


Anton Baláž patří k předním představitelům společenského románu 70. a 80. let.

Próza:
Bohovia ročných období – 1971, debutový román, jehož celý náklad byl zlikvidován

Sen pivnic – 1977, román se zabývá historickou tematikou u bojů Slovenského národního povstání za 2. světové války

Tiene minulosti – 1978, zabývá se společenskými změnami v letech 1947 – 48

Skleníková Venuša – 1980, děj tohoto románu se odehrává v současnosti a zaměřuje se na ekologickou problematiku.

Tu musíš žiť - 1983, Tady musíš žít – 1986 česky. Román je pokusem o panoramatický obraz lidí, jejichž život je spjat s bratislavským chemickým závodem.

Chirurgický dekameron – 1989, deset příběhů vyprávěných v nemocničním prostředí.

Hijó, kone Stalinove – 1992, próza obsahující deset relativně samostatných příběhů s tematikou poválečného združstevňování slovenské vesnice, obohacená o fantazijní prvky.

Tábor padlých žien – 1993, Tábor padlých žen – 1998 česky. Odehrává se pro čtenáře v atraktivním prostředí – zařízení na převýchovu prostitutek.

Kým žiješ, miluj – 1995, slovenská varianta bestsellerové literární produkce.

Kronika Šťastných zajtrajškov – 1997, epizodická próza je návratem ke groteskně pojatému tématu poválečných let.

Kreslo pre dvoch – 1986, román pro mládež
Penelopin návrat – 1998, román ze současnosti.

Anton Baláž je rovněž autorem několika rozhlasových a televizních her a filmových scénářů.