Doc. PhDr. Antonín Jelínek byl český spisovatel, literární historik, kritik, publicista, redaktor a editor. V letech 1996-2002 byl předsedou Obce spisovatelů. Byl rovněž členem českého PEN klubu.
V roce 1949 maturoval na reálném gymnáziu. Poté...
Životopis
Doc. PhDr. Antonín Jelínek byl český spisovatel, literární historik, kritik, publicista, redaktor a editor. V letech 1996-2002 byl předsedou Obce spisovatelů. Byl rovněž členem českého PEN klubu.
V roce 1949 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval v letech 1949-1953 filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor český a ruský jazyk. Češtinu studoval u Karla Krejčího a Jana Mukařovského, ruštinu pak u Bohumila Mathesia. V letech 1953-1956 byl vědeckým aspirantem a v letech 1956-1964 odborným asistentem. V roce 1959 obhájil kandidátskou práci na téma dílo Vítězslava Nezvala. Na stejné téma vypracoval i svou práci, kterou v roce 1964 habilitoval a stal se docentem.
V letech 1968-1969 byl poradcem předsedy vlády Oldřicha Černíka. Po roce 1970 mu byla jeho pedagogická činnost omezována. V letech 1971-1974 mohl přednášet pouze o starší české lieratuře, na počátku roku 1975 byl z fakulty propuštěn. Pracoval poté nejprve jako řidič a později jako pracovník tiskového a politického oddělení japonského velvyslanectví. V roce 1993 se stal poradcem japonského velvyslance. V roce 1996 mu japonská vláda udělila Řád svatého pokladu se zlatými paprsky a růžicí.
V letech 1996 - 2002 byl předsedou Obce spisovatelů.
Spisy
Vítězslav Nezval, Praha : Československý spisovatel, 1961, edice Profily ; svazek 3
Editor
- Slovo básníka : verše Jiřího Wolkera, Konstantina Biebla a Vítězslava Nezvala, Praha : Mladá fronta, 1971
- Pro a proti : Kritická ročenka 1962, editoři: Miroslav Drozda, Antonín Jelínek, Jaroslav Opavský, Milan Schulz, Vlasta Volfová, Praha : Československý spisovatel, 1963
- Rozlet : Almanach nových autorů, editoři: Jiří Hájek, Antonín Jelínek, Vlastimil Maršíček, Jiří Marek, Oldřich Nouza, Michal Sedloň, Praha : Mladá fronta, 1954
V roce 1949 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval v letech 1949-1953 filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor český a ruský jazyk. Češtinu studoval u Karla Krejčího a Jana Mukařovského, ruštinu pak u Bohumila Mathesia. V letech 1953-1956 byl vědeckým aspirantem a v letech 1956-1964 odborným asistentem. V roce 1959 obhájil kandidátskou práci na téma dílo Vítězslava Nezvala. Na stejné téma vypracoval i svou práci, kterou v roce 1964 habilitoval a stal se docentem.
V letech 1968-1969 byl poradcem předsedy vlády Oldřicha Černíka. Po roce 1970 mu byla jeho pedagogická činnost omezována. V letech 1971-1974 mohl přednášet pouze o starší české lieratuře, na počátku roku 1975 byl z fakulty propuštěn. Pracoval poté nejprve jako řidič a později jako pracovník tiskového a politického oddělení japonského velvyslanectví. V roce 1993 se stal poradcem japonského velvyslance. V roce 1996 mu japonská vláda udělila Řád svatého pokladu se zlatými paprsky a růžicí.
V letech 1996 - 2002 byl předsedou Obce spisovatelů.
Spisy
Vítězslav Nezval, Praha : Československý spisovatel, 1961, edice Profily ; svazek 3
Editor
- Slovo básníka : verše Jiřího Wolkera, Konstantina Biebla a Vítězslava Nezvala, Praha : Mladá fronta, 1971
- Pro a proti : Kritická ročenka 1962, editoři: Miroslav Drozda, Antonín Jelínek, Jaroslav Opavský, Milan Schulz, Vlasta Volfová, Praha : Československý spisovatel, 1963
- Rozlet : Almanach nových autorů, editoři: Jiří Hájek, Antonín Jelínek, Vlastimil Maršíček, Jiří Marek, Oldřich Nouza, Michal Sedloň, Praha : Mladá fronta, 1954