Antoon Coolen je nizozemský prozaik a dramatik katolického zaměření, původním povoláním novinář. Narodil se ve Wylre (jižní Limburk). Jeho dílo došlo většího ocenění v zahraničí než v Nizozemsku, kde mu byl vyčítán přílišný provincionalismus. Sbíral a překládal folklorní tvorbu. Do češtiny byly překládány zejména jeho regionální fatalistické romány z brabantského venkova. Zemřel v Eindhovenu.


Cizinec (De Vreemdeling), 1935
Česká suita (Tsjechische suite), 1947
Dobrák vrah (De goede moordenaar), 1931
Drsná půda (De rauwe grond), 1926
Hospoda U nesváru (Herberg in't Misverstand), 1937
Kempenské Vánoce (Kerstmis in de Kempen), 1937
Koruna života (De schone voleinding), 1932
Kvety vesny (Lentebloesem), 1921
Osvobozená vlast (Bevrijd vaderland), 1945
Peerke strašpytel (Peerke dat manneke), 1926
Rašelináři (De Peelwerkers), 1930
Romance z Brabantu/Děti našeho lidu (Kinderen van ons volk), 1928
Rozprávky odvšadial (Sprookjes uit alle landen), 1941
Rozprávky pre dospelých (Sprookjes voor grote mensen), 1948
Temné světlo (Het donkere licht), 1929
Tři bratři (De drie gebroeders), 1936
Ves u řeky (Dorp aan de rivier), 1934
Vesnický lékař/Vidiecky lekár, 1941
Z malého království (Uit het kleine rijk), 1939
Zvonař (De Klokkengieter), 1940
Žena so šiestimi spáčmi (De vrouw met de zes slapers), 1953