Arnold Zweig byl německý spisovatel, prozaik a dramatik.

Arnold Zweig pocházel z rodiny židovského statkáře. Studoval germanistiku, řeči, historii, filozofii, psychologii a dějiny umění na různých německých univerzitách.

První světovou válku prožil Arnold Zweig u Verdunu a na srbské frontě. Po válce se stal spisovatelem z povolání.

V roce 1933 emigroval Arnold Zweig do Palestiny. Spolupracoval s antifašistickými časopisy německé emigrace - Neue Deutsche Bläter, Neue Weltbühne. Po skončení 2. světové války se vrátil do Německa (NDR), stal se předním činitelem mírového hnutí, předsedou Německé akademie umění a v roce 1957 se stal nástupcem Bertolta Brechta v předsednictví německého PEN - centra.


Literární tvorbu silně ovlivnily události 1. světové války.

Velká válka bílých mužů - románový cyklus, monumentální kronika let 1913 - 1918. Cyklus má šest knih, jednotlivé díly nevznikaly chronologicky. Všechny díly jsou spojeny hlavní postavou mladého spisovatele Bertina.

- Dozrál čas - 1957
- Mladá žena z roku 1914 - 1931
- Výchova před Verdunem - 1935

- Spor o seržanta Gríšu - 1927, nejvýznamnější román celého cyklu, kterému předcházelo zpracování v podobě dramatu.

- Přestávka v palbě - 1954
- Nastolení krále - 1937

Sekera z Wandsbecku - 1947, román je vyjádřením autora k fašismu a k druhé světové válce. Zamýšlí se nad mentalitou člověka, který je vystaven fašistickému teroru, a nad důvody, proč nacistické ideologii podléhá.

Povídky a novely:
Poznámky o rodině Klopferových - 1911
Novely okolo Klaudie - 1912

Dramata:
Abigail a Nabal - 1913

Eseje:
Židé na německém jevišti - 1927