Bartoška z Drahonic, někdy i Bartošek, byl český kronikář.
Bartoška z Drahonic se narodil v 80. letech 14. století a pocházel z rytířské rodiny, která vlastnila lenní (manské) statky na Karlštejnsku. Byl příbuzným držitele tvrze Drahonice Jana...
Životopis
Bartoška z Drahonic, někdy i Bartošek, byl český kronikář.
Bartoška z Drahonic se narodil v 80. letech 14. století a pocházel z rytířské rodiny, která vlastnila lenní (manské) statky na Karlštejnsku. Byl příbuzným držitele tvrze Drahonice Jana Brusy. V roce 1408 cestoval do Itálie.
V době husitských válek stál Bartošek z Drahonic na straně katolíků. V roce 1421 bojoval v posádce, která hájila Pražský hrad. Po ústupu pak přešel k vojsku, které bránilo Karlštějn. V roce 1426 onemocněl oční chorobou a opustil vojenskou službu. Věnoval se sepisování své stručné kroniky.
Bouřlivé období husitského hnutí nenalezlo svého velkého kronikáře. Dílo Vavřince z Březové končí na počátku 20. let 15. století. Proto má dílo Bartošky z Drahonic neobyčejný význam jako pramen k husitským válkám.
Kronika Bartoška z Drahonic – je psána latinsky, latina této kroniky je syrová až drsná s množstvím chyb. Kronika je velmi stručná. Autor nebyl nadán vypravěčským uměním ani politickým rozhledem. Vzdor nepřátelskému postoji k husitům však nezapřel své češství a psal objektivně. Kronika popisuje roky 1419–1443. Neřeší celkovou situaci, ale popisuje co autor viděl a slyšel. Ke kronice jsou připojeny přípisky z rozmezí let 1310 - 1457, z nichž některé pravděpodobně pocházejí od Bartoška z Drahonic.
Jediný dochovaný opis kroniky z konce 15. století objevil a do literatury uvedl až v 17. století B. Balbín.
Bartoška z Drahonic se narodil v 80. letech 14. století a pocházel z rytířské rodiny, která vlastnila lenní (manské) statky na Karlštejnsku. Byl příbuzným držitele tvrze Drahonice Jana Brusy. V roce 1408 cestoval do Itálie.
V době husitských válek stál Bartošek z Drahonic na straně katolíků. V roce 1421 bojoval v posádce, která hájila Pražský hrad. Po ústupu pak přešel k vojsku, které bránilo Karlštějn. V roce 1426 onemocněl oční chorobou a opustil vojenskou službu. Věnoval se sepisování své stručné kroniky.
Dílo Bartoška z Drahonic:
Bouřlivé období husitského hnutí nenalezlo svého velkého kronikáře. Dílo Vavřince z Březové končí na počátku 20. let 15. století. Proto má dílo Bartošky z Drahonic neobyčejný význam jako pramen k husitským válkám.
Kronika Bartoška z Drahonic – je psána latinsky, latina této kroniky je syrová až drsná s množstvím chyb. Kronika je velmi stručná. Autor nebyl nadán vypravěčským uměním ani politickým rozhledem. Vzdor nepřátelskému postoji k husitům však nezapřel své češství a psal objektivně. Kronika popisuje roky 1419–1443. Neřeší celkovou situaci, ale popisuje co autor viděl a slyšel. Ke kronice jsou připojeny přípisky z rozmezí let 1310 - 1457, z nichž některé pravděpodobně pocházejí od Bartoška z Drahonic.
Jediný dochovaný opis kroniky z konce 15. století objevil a do literatury uvedl až v 17. století B. Balbín.