Bedřich Bridel byl kněz, autor významných skladeb českého baroka a písňových textů, reflexivní básník.

Bedřich Bridel se narodil v měšťanské rodině. V osmnácti letech vstoupil do jezuitského řádu. Byl vysvěcen na kněze a po studiích se stal profesorem rétoriky a poetiky.

V letech 1656 – 60 řídil Bedřich Bridel akademickou jezuitskou tiskárnu v Klementinu. V té době vydal většinu svých spisů. Později odešel do východních Čech jako protireformační misionář.

Když v Kutné Hoře vypukl mor, pomáhal Bedřich Bridel ošetřovat nemocné, ale sám se nakazil a zemřel.


V roce 1658 vydal Bedřich Bridel notovanou sbírku vánočních písní a koled:

Jesličky - mnoho písní je převzato ze starších zpěvníků, ale mnohé jsou původním Bridelovým dílem.

Co Bůh? Člověk? – 1658. Tato báseň je jedna z nejvýznamějších skladeb českého baroka. Autor tu medituje o vztahu člověka k Bohu, majíc svůj vzor v myšlenkách zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly. Poeticky rozvádí myšlenku, že veškeré jsoucno odvozuje svou existenci od Boha. Tato problematika je typická pro celé literární baroko. Tato Bridelova báseň se oprostila od humanistické strojenosti a byla srozumitelná i lidovým vrstvám. Snaha o přístupnost se projevuje i v některých písňových textex, ke kterým skládal i vlastní melodie.

Křesťanské učení veršemi vyložené – 1681, vydáno posmrtně. Veršovaný katechismus, do něhož básník zařadil i některé látky legendové. Tak vznikla celkem ojedinělá sbírka české barokní epiky. I když náměty nejsou originální, autorovo zpracování je osobité.

O epiku se Bridel pokusil ještě v legendě:
Život sv. Ivana – prvního v Čechách poustevníka a vyznavače – 1657, 1662