Bertrand Arthur Wiliam Russell 3. hrabě Russell byl významný anglický matematik, filosof a spisovatel. V matematice je znám především díky objevení Russellova paradoxu v naivní teorii množin. Proslul jako matematik, jako jeden z těch, kdo...
Životopis
Bertrand Arthur Wiliam Russell 3. hrabě Russell byl významný anglický matematik, filosof a spisovatel. V matematice je znám především díky objevení Russellova paradoxu v naivní teorii množin. Proslul jako matematik, jako jeden z těch, kdo usilovali o nové založení tohoto předmětu jako vědecké disciplíny. Spolu s Alfredem North Whiteheadem (který se později jako filosof vydal vlastní a diametrálně odlišnou cestou) vytvořili spis Principia Mathematica (ve třech svazcích 1910–1913).
Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami (jeho děd John Russell, 1. hrabě Russell byl britským premiérem v l. 1846–52 a 1865–6) a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem.
Russell byl od doby 1. světové války znám jako zapálený pacifista, což jej na čas přivedlo i do vězení.
Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu (pod vlivem matematiky), tvrdil v té době, že za empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie, však později, jak vyzrával, co by filosof, jej lze spíše řadit do novopozitivistické školy. Vývoj jeho myšlení dokládá celá řada spisů, jež se dotýkají téměř všech okruhů filosofie: logiky, teorie poznání, filosofie přírody, náboženství a zejména úvahy nad spravedlivějším uspořádáním lidské společnosti.
Pravděpodobně k nejdůležitějším spisům Russella patří dílo jeho stáří Lidské vědění (1948).
Jediný skutečně účinný nástroj poznávání vidí v přírodovědě. Ta by měla být vzorem filosofie a nikoli morálka nebo náboženství. Filosofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny, exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit.
Russellův logický atomismus
Skutečno jsou jednotlivá smyslová data (sense-data), jež spolu navzájem souvisejí logicky, mezi věcmi neexistují vnitřní vztahy, neexistuje ani hmota, ani duch, dokonce ani já, nýbrž pouze smyslová data. Přírodní věda, která jediná je pravým zdrojem poznávání a našeho vědění o světě, poznává smyslová data a jinak nic. Nedává prostor žádné víře v nesmrtelnost či Boha(y). Náboženství (podle Russella) je postradatelné, ne-li dokonce zlem. Je typické pro nevyspělého člověka.
Podle Russella existuje hierarchie hodnot, jež nutně přesahuje i přírodu, ale opravdová morálka se neopírá o pověrečné představy. Postačujícím lidským údělem je život vedený láskou a orientovaný věděním.
Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami (jeho děd John Russell, 1. hrabě Russell byl britským premiérem v l. 1846–52 a 1865–6) a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem.
Russell byl od doby 1. světové války znám jako zapálený pacifista, což jej na čas přivedlo i do vězení.
Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu (pod vlivem matematiky), tvrdil v té době, že za empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie, však později, jak vyzrával, co by filosof, jej lze spíše řadit do novopozitivistické školy. Vývoj jeho myšlení dokládá celá řada spisů, jež se dotýkají téměř všech okruhů filosofie: logiky, teorie poznání, filosofie přírody, náboženství a zejména úvahy nad spravedlivějším uspořádáním lidské společnosti.
Pravděpodobně k nejdůležitějším spisům Russella patří dílo jeho stáří Lidské vědění (1948).
Jediný skutečně účinný nástroj poznávání vidí v přírodovědě. Ta by měla být vzorem filosofie a nikoli morálka nebo náboženství. Filosofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny, exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit.
Russellův logický atomismus
Skutečno jsou jednotlivá smyslová data (sense-data), jež spolu navzájem souvisejí logicky, mezi věcmi neexistují vnitřní vztahy, neexistuje ani hmota, ani duch, dokonce ani já, nýbrž pouze smyslová data. Přírodní věda, která jediná je pravým zdrojem poznávání a našeho vědění o světě, poznává smyslová data a jinak nic. Nedává prostor žádné víře v nesmrtelnost či Boha(y). Náboženství (podle Russella) je postradatelné, ne-li dokonce zlem. Je typické pro nevyspělého člověka.
Podle Russella existuje hierarchie hodnot, jež nutně přesahuje i přírodu, ale opravdová morálka se neopírá o pověrečné představy. Postačujícím lidským údělem je život vedený láskou a orientovaný věděním.