Boleslaw Prus, vlastním jménem Aleksander Glowacki, byl polský prozaik, představitel polského kritického realismu, publicista.
Boleslaw Prus se narodil ve zchudlé šlechtické rodině. Od časné smrti svých rodičů žil u příbuzných. V roce 1863 se...
Životopis
Boleslaw Prus, vlastním jménem Aleksander Glowacki, byl polský prozaik, představitel polského kritického realismu, publicista.
Boleslaw Prus se narodil ve zchudlé šlechtické rodině. Od časné smrti svých rodičů žil u příbuzných. V roce 1863 se zúčastnil lednového povstání, za což byl odsouzen a vězněn. Po propuštění vystudoval matematiku a fyziku, pracoval jako domácí učitel, úředník i dělník. Od roku 1872 se věnoval publicistice.
Boleslaw Prus spolupracoval s řadou časopisů, do kterých přispíval svými reportážemi, fejetony a humoreskami. Byl představitelem pozitivistické generace, užíval převážně metodu kritického realismu.
Ve své tvorbě zachytil Boleslaw Prus základní proměny společnosti ve druhé polovině 19. století. Jeho hrdiny jsou často chudí lidé nebo děti, vyrůstající v těžkých podmínkách:
Palác a barabizna - 1875
Sirotčí osud - 1876
Andělka - 1880
Na přední stráži - 1885, v tomto románu vyzdvihuje autor charakter polského sedláka, který na rozdíl od šlechty odmítl prodat svou půdu Němcům.
Loutka - 1890, román. Vrcholné dílo polského kritického realismu, které se zaměřuje na základní ekonomické a společenské procesy ve Varšavě ve druhé polovině 19. století.
Farao - 1897, román. Další dominující Prusovo dílo o egyptském vládci z 11. století př. n. l., který při uskutečňování nových společenských reforem podlehl v boji s církví. V obrazu starého Egypta se promítají problémy současné společnosti.
Emancipantky - 1894, román o životním údělu tzv. emancipovaných žen
Pro preciznost společenské i psychologické analýzy postav a prostředí ve svých dílech a mj. i vypravěčské umění, bývá Prusova tvorba srovnávána s tvorbou např. Balzakovou, Diskensovou, Gogolovou či .
Boleslaw Prus se narodil ve zchudlé šlechtické rodině. Od časné smrti svých rodičů žil u příbuzných. V roce 1863 se zúčastnil lednového povstání, za což byl odsouzen a vězněn. Po propuštění vystudoval matematiku a fyziku, pracoval jako domácí učitel, úředník i dělník. Od roku 1872 se věnoval publicistice.
Boleslaw Prus spolupracoval s řadou časopisů, do kterých přispíval svými reportážemi, fejetony a humoreskami. Byl představitelem pozitivistické generace, užíval převážně metodu kritického realismu.
Dílo Boleslawa Pruse:
Ve své tvorbě zachytil Boleslaw Prus základní proměny společnosti ve druhé polovině 19. století. Jeho hrdiny jsou často chudí lidé nebo děti, vyrůstající v těžkých podmínkách:
Palác a barabizna - 1875
Sirotčí osud - 1876
Andělka - 1880
Na přední stráži - 1885, v tomto románu vyzdvihuje autor charakter polského sedláka, který na rozdíl od šlechty odmítl prodat svou půdu Němcům.
Loutka - 1890, román. Vrcholné dílo polského kritického realismu, které se zaměřuje na základní ekonomické a společenské procesy ve Varšavě ve druhé polovině 19. století.
Farao - 1897, román. Další dominující Prusovo dílo o egyptském vládci z 11. století př. n. l., který při uskutečňování nových společenských reforem podlehl v boji s církví. V obrazu starého Egypta se promítají problémy současné společnosti.
Emancipantky - 1894, román o životním údělu tzv. emancipovaných žen
Pro preciznost společenské i psychologické analýzy postav a prostředí ve svých dílech a mj. i vypravěčské umění, bývá Prusova tvorba srovnávána s tvorbou např. Balzakovou, Diskensovou, Gogolovou či .