Boris Leonidovič Pasternak byl ruský básník a prozaik.

Pasternakův otec byl impresionistický malíř, matka pianistka. Boris Pasternak studoval hudbu, od roku 1909 filologii na univerzitě v Moskvě a ve studiu pokračoval v Marburgu. Studia dokončil v Moskvě roku 1913.

V roce 1958 byla Borisi Pasternakovi udělena Nobelova cena za poezii. To vyvolalo takovou štvanici ze strany literárních funkcionářů, že byl Pasternak donucen cenu odříci. Boris Pasternak byl vyloučen ze Svazu spisovatelů a do smrti zůstal zavržen. 19.2.1987 bylo vyloučení ze Svazu spisovatelů díky perestrojce zrušeno. Zatímco v USA od roku 1961 vycházelo Pasternakovo souborné dílo, v Sovětském svazu byl Pasternak rehabilitován jen jako básník.


Boris Leonidovič Pasternak byl především básník. Připojil se k literární skupině Centrifuga přináležející k futurismu.

Poezie:
Blíženec v mracích - 1914, sbírka, z níž většinu básní převzal do další sbírky
Nad bariérami - 1917
Sestra moje život - 1922, sbírka básní inspirovaných prožitkem přírody a lásky upoutala značnou pozornost

Témata a variace - 1923, po vydání této sbírky byl Pasternak uznán za nejvýznamnějšího mladého básníka porevolučního Ruska

V menších veršovaných povídkách zachytil autor měnící se perspektivy z části revolučního dění, zásadně však odmítal psát poezii na sociální objednávku.

Poručík Schmidt - 1926-27
Spektorskij - 1931
Druhé zrození - 1932, básnická sbírka
Rok devatenáct set pět - 1947

Do roku 1936 vyšlo ještě několi výborů raných básní

V ranních vlacích - 1943, malá sbírka
Zemský prostor - 1945, malá sbírka napsaná za 2. světové války

Básně a poemy - 1965, soubor, obsahuje také sbírku z roku 1956 Když se vyjasní

Próza:
Boris Pasternak publikoval do roku 1922 také prózu.

Povídky - 1925, do tohoto souboru byly zahrnuty povídky:
- Dětství Ljuversové
- Apellova šťáva
- Dopisy z Tuly
- Vzdušné tratě

Glejt - 1931, první autobiografická povídka byla věnovaná Rilkeho památce, s pojetím umění zakořeněným v západoevropském myšlení a stojícím v příkrém rozporu k reakčním představám funkcionářů panujícího RAPP (Ruská asociace proletářských spisovatelů)

Po roce 1936 byl Boris Pasternak nucen věnovat se překladům, především Shakespearových tragédií.

Po 2. světové válce uveřejňoval Boris Pasternak převážně překlady, mezi nimi také slavný překlad Geothova Fausta.

Doktor Živágo - historický román, jenž revoluční duchovní útlak z doby roku 1929 a v epilogu 2. světovou válku interpretuje osobitě a závazně, podává básnický a náboženský obraz osudového sřetězení lidské existence. V roce 1954 uveřejnil Boris Pasternak v časopise Znamja 10 básní z románu Doktor Živago. Avšak naděje, že by tento román, dokončený v roce 1956, mohl vyjít v Sovětském svazu, byla lichá. V roce 1957 vyšel v Itálii a pak v překladech do všech světových jazyků. Román vyšel v Sovětském svazu až v roce 1988. Byl také zfilmován.

Od roku 1989 vychází Pasternakovo dílo v pěti svazcích.