Daniel Adam z Veleslavína byl humanista, tiskař, překladatel a organizátor literární činnosti.

Daniel Adam z Veleslavína se narodil v měšťanské rodině. Vystudoval pražskou univerzitu. V roce 1568 se stal bakalářem a o rok později mu byl udělen titul Mistra. V letech 1569 – 76 byl profesorem na pražské univerzitě a přednášel zde historii.

Jako univerzitní profesor se oženil s dcerou knihtiskaře Jiříka Melantricha z Aventina. Protože se na univerzitní profesory vztahovala povinnost celibátu, musel opustit pražskou univerzitu. V tiskárně svého tchána začal pracovat jako tiskař, brzy se stal jeho nástupcem a později i majitelem.

Pro své smýšlení, aktivity a vzdělání obdržel Daniel Adam šlechtický erb -Pegas s hvězdou ve štítě a nad štítem mezi dvěma křídly hvězdy o šesti rozích, a přídomek z Veleslavína.

Ve své tiskárně vydával Daniel Adam překlady spisů různě filozoficky nebo věroučně zaměřených, například Rukověť a Samotné rozmlouvání duše od Aurelia Augustina, O řízení a opatrování božském od hugenota Jeana de l'Espine, Traktát o opatrování chudých od luterána Andrease Hyperia. Zaměřil se především na vydávání naučné literatury s tématikou historickou, právnickou, lékařskou, sociální, morální a náboženskou. Pro školství vydal i několik slovníků a jazykových učebnic. Šlo většinou o předlohy cizích autorů, z nichž některé sám přeložil a upravil, jiné opatřil předmluvou a u všech se podílel na jejich jazykové úpravě.

Knihy zvané Melantrišky vyšlé z tiskárny Daniela Adama vynikaly nejen výbornou češtinou, ale i mimořádně pěknou typografickou úpravou svědčící o vytříbeném vkusu. Byly vázané v kůži, zdobené zlatými erby, skvěle vybavené ilustracemi předních rytců.


Daniel Adam z Veleslavína velmi ovlivnil svojí činností českou literaturu. Zasloužil se o vydání mnoha českých děl. Byl tajným stoupencem Jednoty bratrské. Jeho hlavní činnost nespočívala ani tak v psaní, jako v organizaci, opravě a překladech. Výrazně přispěl k rozvoji českého jazyka.

Daniel Adam z Veleslavína byl vynikající osobností své doby. Takzvaná veleslavínská čeština se stala základem českého spisovného jazyka. Byla to zlatá doba české literatury rozsahem i úrovní. Spisovatelé v něm nalezli šlechetného ochránce a rádce.

Daniel Adam z Veleslavína byl obdivovatelem a horlivým zastáncem Václava Hájka z Libočan a jeho Kroniky české vydané v roce 1543. Toto dílo považuje za zlom ve vývoji české historické prózy.

Daniel Adam z Veleslavína se zasloužil o vydání Bible kralické. Ta vyšla v roce 1579 v 6 svazcích. Čeština, kterou byla Bible kralická přeložena, je považována za vzor literárního jazyka. Stala se vzorovým jazykem i na Slovensku, tzv. bibličtina.

Vydavatelská činnost:

Slovníky pro studující mládež:
Dictionarium linguae latinae ex magno Basilii Fabri Thesauro collectum atque concinnatum - 1579, s českými výklady

Elegantiarum ex M. Tullii Ciceronis epistolis libri III expositione bohemica illustrati - 1581

Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis latina, bohemica et germanica explicata et pro usu scholarum bohem. editus - 1586, trojjazyčný slovník uspořádaný podle věci a později doplněný slovy řeckými a znova vydaný v roce 1598 s názvem Nomenclator quadrilinguis

Elegantiarum Terentii et Plauti a G. Fabricio interpretatio - 1589, s českým překladem

Silva quadrilinguis vocabulorum et phrasium boh., lat., graecae et german. lin. guae - 1598, dvoudílný slovník latinsko-český a česko-latinský s bohatou fraseologií a synonymikou a s významy řeckými a německými, složený podle pětijazyčné »Silvy« M. Halfrici Emmelii

Historické spisy:
Kalendář historický - 1578, jedná se o jediné Veleslavínovo původní dílo ve kterém se pokusil popsat obecné dějiny v kalendářním systému.

Pouze překlady:
Politia historica - o vrchnostech a správcích světských

Cizí překlady, které Adam z Veleslavína pouze opravil a vydal:
Sobkův překlad Jana Kariona Kroniky světa - 1584
Kronika nová o národu Tureckém, na překladu spolupracoval s J. Kocinetem z Levenklavia
Kroniky dvě o založení země české - 1585, Eneáše Silvia a Martina Kuthena
Kronika Moskevská - 1590, z latiny A. Guagniniho přeloženo od M. Hosia
Plácelova Historie židovská - 1592
Vypsání města Jeruzalema z latin. spisu Adrichomiova - 1592

Itinerarium sacrae scripturae - 1592, Putování svatých na všecku sv. biblí obojího zákona, z něm. spisu H. Bautingova s mapami a vypsáním minci hebrejských a se zajímavým přípisem Karlovi ze Žerotína, v němž ukazuje na užitek cestování do Svaté země a vzpomíná Čechů, kteří cestu tu vykonali

Eusebiova Historie církevní - 1594, v překladu Kocinetově

Vydaná lékařská díla:
Petr O. Mathiol herbář aneb bylinář - 1596, upravený od Joach. Kameraria a přelož. Ad. Huberem z Rizmpachu spolu s Adamem z Veleslavína

Hen. Ranconia Regiment zdraví - 1587, z lat. přelož. Ad. Huberem

Apatéka domácí - 1595, z něm. herbáře Mathiolova sebraná a přelož. Ad. Huberem a Adamem z Veleslavína

Správy a potěšováni nemocných - 1615, překlad počatý Adamem z Veleslavína, ale dokončený a vydaný teprve jeho synem Samuelem.

Vydané spisy náboženské a poučné:
Moudrost Jesusa Siracha. Šalamounova Přísloví a Kazatel - 1586
Isocratis ad Demonicum paraenesis de officiis - 1586, lat. a čes. od Píseckého
Navedení k moudrosti z lat. - 1586, s lat. textem Joa. Ludovici Vivis Valentini
Čelední ďábel - 1586, z něm. P. Glasera

O životu křesťanském - 1587
Pravidlo křesťanského života podle pořádku desatera božích přikázání - 1587
Výklad na Věřím v Pána Boha. Škola křesťanská - 1588
Tabule aneb obraz sedmi zlých a sedmi dobrých věcí - 1588

Štít víry pravé - 1591, spisek charakterisující známost bible i jeho náboženské smýšleni
O řízení a opatrovaní božském - 1592
Historie o křesťanském odejití s tohoto světa sv. Jeronyma - 1593
Rešelia Jezus Sirach - 1597