Denis Diderot byl francouzský filozof a spisovatel, přední encyklopedista.

Denis Diderot studoval na jezuitských kolejích a v Paříži získal titul magistra umění. Věnoval se filozofii, přírodním vědám a literární tvorbě. Významně se podílel na zpracování a vydání Encyklopedie, aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel. Jeho spolupracovníkem byl matematik a fyzik d´Alembert. Prací na Encyklopedii se stal Diderot jedním z předních představitelů francouzského osvícenectví.

Denis Diderot byl veřejně uznáván, oslavován, ale i odsuzován a to parlamentem a Sorbonnou. Ty odsoudily Encyklopedii jako kacířskou a ďábelskou práci.

Diderot žil v hmotném nedostatku až do roku 1743, kdy jeho knihovnu zakoupila ruská carevna Kateřina II. a jmenovala jej jejím doživotním strážcem.


Jako filozof dospěl Denis Diderot k materialistickému pojetí:

Myšlenky filozofické - 1746
List o slepcích pro vidoucí - 1749

Přírodu chápal dynamicky:
Myšlenky o výkladu přírody - 1754

Odmítal despotismus, byl přívržencem konstituční monarchie. Svými pracemi v oblasti umění přispěl k uznání estetiky jako vědecké disciplíny:

Pojednání o kráse - 1751
Esej o malířství - 1796
Herecký paradox - 1830

Hlavní náplní Diderotova života byla práce na Encyklopedii. O vydání dalších svých prací neusiloval, proto jich většina byla vydána až po jeho smrti.

Romány:
Jakub Fatalista - 1796, autor řeší otázku, zda je člověk svobodný ve svém jednání, nebo zda je jeho osud předem určen.

Rameauův synovec - 1805, románový dialog, jehož hrdinou je životní ztroskotanec.

Jeptiška - 1796, břitká kritika klášterního života. Formou autobiografických dopisů se hrdinka Zuzana Simoninová svěřuje s nesnesitelnými poměry klášterního prostředí, ve kterémbyla přinucena žít.

Dramata:
Nemanželský syn - 1757
Otec rodiny - 1758