Edvard Valenta byl český novinář, autor cestopisných próz a románů.

Edvard Valenta se narodil jako syn zubního lékaře, ale brzy osiřel a vyrůstal v rodině strýce, spolumajitele továrny na hospodářské stroje.

V době studií na reálném gymnáziu redigoval Edvard Valenta spolu s Jiřím Wolkrem Sborník českého studenstva na Moravě a ve Slezsku. Tam také debutoval svými básněmi. V roce 1920 opustil studia na brněnské technice a až do roku 1935 působil v Lidových novinách jako redaktor, fejetonista, soudničkář apod. V letech 1936 - 37 podporován J. Baťou cestoval po USA, Kanadě, ostrovech Západní Indie, Guyaně a Madeiře. Poté provázel J. Baťu jako tajemník po USA.

Za nacistické okupace nesměl Edvard Valenta v novinách pracovat, po válce se vrátil do Lidových novin a od roku 1948 se věnoval pouze literatuře. V roce 1948 byl krátce vězněn, v padesátých letech publikoval většinou pod pseudonymy. V 70. letech se opět na nějaký čas nuceně odmlčel.


Dílo Edvarda Valenty je žánrově velmi rozmanité, od drobné poezie, k cestopisným prózám a románům s psychologickým zaměřením. Začínal veršovanou knížkou pro děti a básnickou sbírkou Zrána. Po nich následovalo ještě několik knih veršů. Své nejvlastnější působiště však našel Valenta v próze.

Zrána - 1926, básnická sbírka, literární debut

Próza:
S B. Golombkem Edvard Valenta literárně upravil a vydal vyprávění českého polárníka ,lovce a dobrodruha J. Welzla zvaného též Eskymo Welzla, v několika knihách:

Třicet let na zlatém severu - 1930
Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě - 1932 a další.

Lidé, které jsem potkal cestou - 1939, rozšíř. Poprvé a naposledy - 1948, povídkový soubor pojednávající o rozmanitých typech Američanů a jejich osudech.

Kouty srdce a světa - 1946, soubor v němž se střídají postupně americké náměty s domácími příběhy obyčejných lidí v neobyčejných situacích. Valenta i tady uplatnil smysl pro paradox a nečekanou pointu.

Druhé housle - 1943, román v němž autor rekonstruoval na základě pramenů výpravu E. Holuba do afrického vnitrozemí.

Kvas - 1947, společenský román, v němž syn chudého papučáře se vypracuje v majitele moderní dílny a spolupodílí se na hospodářském rozmachu kraje.

Jdi za zeleným světlem - 1956, román, jehož děj se odehrává za okupace. Byla to tehdy jedna z prvních knih, které odmítly schematismus socialistického realismu. Valenta se tu vrací k zásadám psychologické prózy, jeho hlavní postava, spisovatel, který musí za války opustit Prahu, je nahlížena z různých úhlů a pohledů. Kniha má jisté autobiografické rysy a při svém vydání vzbudila mnoho polemik. Román výrazně posunul českou literaturu těch let. Valenta prorazil určitá ideologická "tabu", a po něm si mnozí autoři ve svých dílech dovolili, co se neodvážili před tím.

Trám - 1963, novela na téma izolace v podmínkách násilí a nesvobody.
Dlouhán v okně - 1965, psychologická detektivka

Žít ještě jednou - z pozůstalosti Toronto 1983, Praha 2000, román, v němž vyprávění o manželství a pozdním milostném poměru hudebníka a novináře spojil autor s atraktivními motivy trojnásobné vraždy.

S cestovatelstvím a novinářstvím jsou spjaty soubory:
Světem pro nic za nic - 1947
Nejkrásnější země - 1958
Život samé psaní - 1970, vzpomínková kniha
Žil jsem s miliardářem - Kolín nad Rýnem 1979, o spisovatelově "baťovské" epizodě.