Elfriede Jelineková je rakouská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu. Elfriede Jelineková z důvodů otcova psychického onemocnění vyrostla v péči matky. Již jako dítě byla mimořádně hudebně nadaná. Na základní škole hrála na...
Životopis
Elfriede Jelineková je rakouská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu.
Elfriede Jelineková z důvodů otcova psychického onemocnění vyrostla v péči matky. Již jako dítě byla mimořádně hudebně nadaná. Na základní škole hrála na klavír, kytaru, flétnu, housle a violu. Spolu s gymnazijním studiem absolvovala i konzervatoř. Po nástupu na vysokou školu musela ze zdravotních důvodů učinit pauzu. Tehdy začala psát první básně, postupně přecházela k románům a divadelním hrám. Začala se také angažovat politicky. Od roku 1966 žije jako svobodná spisovatelka ve Vídni a v Mnichově.
Elfriede Jelineková se vypracovala mezi nejúspěšnější německy píšící dramatiky. Získala mnohá literární ocenění např. Cenu Franze Kafky v Praze v roce 2004. V témže roce jí byla udělena Nobelova cena za literaturu.
Dílo Elfriede Jelinekové:
Literární tvorba Elfriede Jelinekové je mnohostranná. Zahrnuje prózu, lyriku, poezii, divadelní a rozhlasové hry, a scénáře. Je považována za kontroverzní spisovatelku pro odvahu, rozhodnost a radikálnost bořit mýty a idylický obraz všedního života v Rakousku a jeho historické reality.
Otevřeně se zaměřuje na postavení žen ve společnosti, sexualitu i násilí a politické problémy.
Romány:
Jsme volavky, baby - 1970, románová prvotina, v níž použila jazykový experiment tj. malá písmena ve jménech a na začátku vět.
Milovnice - 1975, v tomto románu se autorka zaměřuje na mechanismy vztahů mezi muži a ženami, v poměru manželském a mileneckém.
Vyděděnci - 1980, román vznikl původně z rozhlasové hry a převeden i do filmové podoby.
Pianistka - 1983, román byl rovněž zfilmován. Jde o příběh profesorky konzervatoře, žijící dvojím životem. Za upjatou maskou klavírní pedagožky se skrývá zvrhlost a sexuální perveze. Ve vztahu autoritativní matky a dcery se objevují i autobiografické rysy.
Slast - 1989, román, kterým autorka reagovala na feministickou debatu o pornografii
Děti mrtvých - 1995, román
Chtíč - 2000, v tomto románu se Jelineková vrací k otázkám sexu.
Dramatická tvorba:
Jelineková napsala doposud osmnáct her:
Co se stalo, když Nora opustila svého manžela aneb Opory společnosti - 1979, debut v němž autorka s černým humorem navázala na Ibsenovu Noru, v současných poměrech.
Hradní divadlo - 1983. vyd. 1985, o nacistické minulosti prominentních rakouských umělců.
Mnohé hry získaly významná ocenění kritiky, některé však vyvolaly negativní reakce publika.
Další hry:
Nemoc a moderní ženy - 1987
Místo odpočinku aneb Dělají to všichni - 1994
Berla, hůl a tyčka - 1996
Sportovní hra - 1998
On není jako on - 1998
Sbohem - 2000
Dílo - 2003
Babylon - 2005
Jelineková píše také rozhlasové hry a libreta, překládá, spolupracuje s filmem.
Elfriede Jelineková z důvodů otcova psychického onemocnění vyrostla v péči matky. Již jako dítě byla mimořádně hudebně nadaná. Na základní škole hrála na klavír, kytaru, flétnu, housle a violu. Spolu s gymnazijním studiem absolvovala i konzervatoř. Po nástupu na vysokou školu musela ze zdravotních důvodů učinit pauzu. Tehdy začala psát první básně, postupně přecházela k románům a divadelním hrám. Začala se také angažovat politicky. Od roku 1966 žije jako svobodná spisovatelka ve Vídni a v Mnichově.
Elfriede Jelineková se vypracovala mezi nejúspěšnější německy píšící dramatiky. Získala mnohá literární ocenění např. Cenu Franze Kafky v Praze v roce 2004. V témže roce jí byla udělena Nobelova cena za literaturu.
Dílo Elfriede Jelinekové:
Literární tvorba Elfriede Jelinekové je mnohostranná. Zahrnuje prózu, lyriku, poezii, divadelní a rozhlasové hry, a scénáře. Je považována za kontroverzní spisovatelku pro odvahu, rozhodnost a radikálnost bořit mýty a idylický obraz všedního života v Rakousku a jeho historické reality.
Otevřeně se zaměřuje na postavení žen ve společnosti, sexualitu i násilí a politické problémy.
Romány:
Jsme volavky, baby - 1970, románová prvotina, v níž použila jazykový experiment tj. malá písmena ve jménech a na začátku vět.
Milovnice - 1975, v tomto románu se autorka zaměřuje na mechanismy vztahů mezi muži a ženami, v poměru manželském a mileneckém.
Vyděděnci - 1980, román vznikl původně z rozhlasové hry a převeden i do filmové podoby.
Pianistka - 1983, román byl rovněž zfilmován. Jde o příběh profesorky konzervatoře, žijící dvojím životem. Za upjatou maskou klavírní pedagožky se skrývá zvrhlost a sexuální perveze. Ve vztahu autoritativní matky a dcery se objevují i autobiografické rysy.
Slast - 1989, román, kterým autorka reagovala na feministickou debatu o pornografii
Děti mrtvých - 1995, román
Chtíč - 2000, v tomto románu se Jelineková vrací k otázkám sexu.
Dramatická tvorba:
Jelineková napsala doposud osmnáct her:
Co se stalo, když Nora opustila svého manžela aneb Opory společnosti - 1979, debut v němž autorka s černým humorem navázala na Ibsenovu Noru, v současných poměrech.
Hradní divadlo - 1983. vyd. 1985, o nacistické minulosti prominentních rakouských umělců.
Mnohé hry získaly významná ocenění kritiky, některé však vyvolaly negativní reakce publika.
Další hry:
Nemoc a moderní ženy - 1987
Místo odpočinku aneb Dělají to všichni - 1994
Berla, hůl a tyčka - 1996
Sportovní hra - 1998
On není jako on - 1998
Sbohem - 2000
Dílo - 2003
Babylon - 2005
Jelineková píše také rozhlasové hry a libreta, překládá, spolupracuje s filmem.