Dr.h.c. Mgr. Emil Sedmík se narodil dne 2. prosince 1941 v Brně. Otec byl automechanik a matka prodavačka. Je české národnosti a má českou státní příslušnost. Od r. 1948 do r. 1956 navštěvoval osmiletou střední školu, završenou závěrečnými...
Životopis
Dr.h.c. Mgr. Emil Sedmík se narodil dne 2. prosince 1941 v Brně. Otec byl automechanik a matka prodavačka. Je české národnosti a má českou státní příslušnost. Od r. 1948 do r. 1956 navštěvoval osmiletou střední školu, završenou závěrečnými zkouškami, od roku 1956 do r. 1959 byl studentem jedenáctileté střední školy, kterou v r. 1959 ukončil maturitní zkouškou.
Od 1. 10. 1959 do 31. 3. 1960 studoval dva trimestry na fakultě elektrotechnické VUT Brno (pozn.: jednalo se tehdy o experiment, kdy namísto semestrů byly zavedeny tzv. trimestry – to se neosvědčilo a bylo později zrušeno.). Z důvodu příklonu k humanitním vědám na rozdíl od technických disciplín, z této vysoké školy odešel a od 1. 4. 1960 do 23. 7. 1960 pracoval v Elektrotechnických závodech Julia Fučíka, n.p. Brno, Čechyňská 29 jako zaměstnanec – elektronavíječ na dobu určitou. Od 1. 10. 1960 do 22. 6. 1964 absolvoval vysokou školu – Pedagogický institut v Brně, kde kromě zaměření na pedagogiku a filozofii se v posledních 2 letech studia specializoval na výuku ruského jazyka a tělesné výchovy od 6. do 9. postupného ročníku základní devítileté školy.
V posledních dvou ročnících tohoto studia – v 3. a 4. – současně absolvoval Vojenskou katedru při VUT Brno. Dne 22. 6. 1964 úspěšně vykonal státní zkoušky s diplomovou prací a získal vysokoškolské označení „promovaný učitel“, které bylo dne 7. 10. 1991 rozhodnutím rektora Masarykovy univerzity v Brně změněno na akademický titul „magistr“, ve zkratce „Mgr.“ podle zákona č. 172/1990 Sb. o vysokých školách. Od 1. 9. 1964 do 31. 8. 1965 vykonal jednoroční základní vojenskou službu u VÚ 7450 Jaroměř II ve funkci velitele velitelské čety u protiletadlového dělostřelectva. Od 1. 9. 1965 do 31. 8. 1969 pracoval jako učitel ruštiny a tělesné výchovy 6. až 9. postupného ročníku na základní devítileté škole v Brně-Komárově, ul. Tuháčkova.
V důsledku zájmu o kriminalistiku byl od 1. 9. 1969 do 31. 12. 1987, tedy po dobu 18 roků a 4 měsíců, ve služebním poměru příslušníka SNB s místem zaměstnání od 1. 9. 1969 do 31. 1. 1971 na Okresní správě SNB oddělení vyšetřování VB Brno-venkov a od 1. 2. 1971 do 31. 12. 1987 na Krajské správě SNB odboru vyšetřování VB Brno jako vyšetřovatel se zaměřením na obecnou kriminalitu, kde dosáhl hodnosti majora. V důsledku emigrace svého příbuzného do kapitalistické ciziny byl přinucen k odchodu z tehdejší policie do civilu k 31. 12. 1987.
Od 1. 1. 1988 do 31. 8. 1988 byl činný jako vyšetřovatel Městské prokuratury Brno, odkud opět z výše uvedeného důvodu musel odejít. Od 1. 9. 1988 do konce února 1990 pracoval jako zaměstnanec rektorátu VUT Brno na personálním úseku. Od 1. 3. 1990 do konce února 1992 byl ve funkci požárního a následně i bezpečnostního technika pro strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně.
Od 1. března 1992 po mimosoudní rehabilitaci opět pracoval jako vyšetřovatel obecné kriminality na Krajském úřadu vyšetřování Policie České republiky, kde setrval do 30. 11. 1993. (Poznámka: Jako voják v záloze byl zařazen ve funkci vyšetřovatele vojenské prokuratury a v roce 1992 povýšen v rámci mimosoudní rehabilitace z hodnosti majora do hodnosti plukovníka. Po dosažení věku 60-ti let koncem roku 2001 mu zanikla branná povinnost.) Vzhledem k svému pokročilému věku a zvýšené náročnosti práce požádal o uvolnění ze služeb Policie ČR a od 1. 1. 1994 nastoupil jako požární a bezpečnostní technik u Agrie, a.s. Brno.
Z důvodu novely zákona o požární ochraně, kterou byli požární technici zrušeni a nahrazeni osobami odborně způsobilými v požární ochraně s nutností vykonat státní zkoušku, již v důchodovém věku nastoupil 1. 6. 1998 jako strážný při ochraně areálu Brno, Šumavská 31-33, kde pracoval až do 14. 8. 2010 ( s vyjímkou dočasné služby při hlídání objektů firem OK mont STM v Brně-Horních Heršpicích a BS Auto Opel v Brně-Jundrově ).
Na přelomu let 2004/2005 střežil po několik měsíců prodejnu a půjčovnu automobilů BS Auto Opel. Zde byl v noci 22. 1. 2005 při venkovní obchůzce přepaden a svázán dvěma pistolí ozbrojenými lupiči, kteří chtěli ukrást nová vozidla a trezor s penězi. Emilu Sedmíkovi se však podařilo zbavit pout a signální vysílačkou přivolal policii. Lupiči při příjezdu policistů ve zmatku zanechali na místě pistoli, dalekohled a uprchli, aniž by něco odcizili. Díky zanechaným stopám včetně otisků prstů a Sedmíkově svědectví byli následně dopadeni, uvězněni a odsouzeni k vysokým nepodmíněným trestům odnětí svobody. Svým rozhodným a odvážným počínáním jmenovaný strážný zachránil uvedené firmě milionové hodnoty.
Kromě výše uvedených profesí Emil Sedmík vyvíjel aktivity v oblasti filozofie, přírodních věd, zejména fyziky a elektrotechniky se zaměřením na publicistiku v konkrétním společenském časopise od roku 1995 do roku 2002. V popředí činnosti bylo zamýšlení nad různými záhadami světa, kdy od roku 1965 (tedy po dobu 43 let) se věnuje jak studiu vydávaných předmětných publikací, tak i provádí myšlenkové analýzy v těchto oblastech. Jednu povídku a dva články přihlásil prostřednictvím svého synovce Milana Sedmíka ve Švýcarsku do soutěže o 3 nejlepší populárně vědecké povídky a články, pořádané švýcarskou pobočkou švédské finanční skupiny SKANDIA AG. V letech 2002 až 2004 se umístil poprvé na 2. místě a poté dvakrát soutěž vyhrál.
Od roku 1998 psal filozoficky laděnou knihu na uvedená témata, která vyšla v nakladatelství Fontána Olomouc v září 2005 pod názvem Objasněné záhady světa, s podtitulem Vesmír jako velké divadlo. Zde též zveřejňuje výsledky svého, možno říci světového objevu, spočívajícího ve fyzikálním ovlivňování přírody vyzařováním dosud neprozkoumané energie na větší vzdálenost samotnými lidmi a dále v upozornění na již viditelné projevy Einsteinovy teorie relativity v našem bezprostředním světě (jinak vše podrobně rozvádí v citované publikaci).Publikaci ilustrovala mladší autorova dcera Lenka Straková-Sedmíková, jež ji doplnila dvěma povídkami na dané téma.
Mimo uvedeného občas v osmdesátých letech minulého století v rámci své tehdejší profese se specializací na kriminalitu mládeže a páchanou na mládeži publikoval v brněnských novinách různé kriminalistické články o svých vyšetřovaných případech a přednášel o tom studentům na brněnských středních a vysokých školách. Jmenovaný též hrál na housle ve školních orchestrech, nejdříve na osmiletce a poté v kvartetu na vysoké škole. Zabýval se i poezií, kdy od 30. roku věku složil řadu básní na různá témata, např. Studentská aneb Balada o římském právu, Odešel voják, Já kráčím nazpět historií, Vzpomínáš...? a další, dále veršované písně se sci-fi tématikou jako Rinaldino a MAFIOSO LEVITANO, nyní uveřejněné na portálu PSANCI.cz.
Dne 14. 10. 2006 byl Mgr. Emilu Sedmíkovi udělen akademický titul doktor honoris causa (ve zkr. Dr.h.c.) na university college Europäische Business und Management Akademie (zkráceně Europäische Wirtschaftsakademie - EUROAKAD) ve švýcarském Sankt Gallenu za dlouholetou spolupráci a poradenství v oblasti filozofie, pedagogiky, sociologie a psychologie včetně vytvoření skript z filozofie pro tuto školu a za shora uvedenou knihu Objasněné záhady světa. Diplom mu předal rektor této školy a prezident INTERCOOR CIQ v Zürichu (Světové sdružení pro koordinaci a certifikaci právních norem) Msr. Hannes Schmollinger při promoci honoris causa. Závěrem autobiografie uvádí, že jeho práce v oblasti filozofie ve spojení s vlastními fyzikálními objevy nemá dosud podle vlastních informací nikde ve světě obdobu, je první svého druhu. Tuto prioritu ocenilo vedení jmenované vysoké školy udělením čestného akademického titulu Dr.h.c.
V místě trvalého bydliště byl dne 7. 6. 2007 oceněn za literární činnost diplomem a knihou, jež mu předal starosta Městské části Brno-Kohoutovice.
Dr.h.c. Mgr. Emil Sedmík je ženatý, má 3 dospělé děti - starší dceru Jitku (nar. 1964) a dvojčata: syna Vladimíra a dceru Lenku (nar. 1981). Jeho sourozencem je o 5 let mladší bratr Bohuslav.
Od 1. 10. 1959 do 31. 3. 1960 studoval dva trimestry na fakultě elektrotechnické VUT Brno (pozn.: jednalo se tehdy o experiment, kdy namísto semestrů byly zavedeny tzv. trimestry – to se neosvědčilo a bylo později zrušeno.). Z důvodu příklonu k humanitním vědám na rozdíl od technických disciplín, z této vysoké školy odešel a od 1. 4. 1960 do 23. 7. 1960 pracoval v Elektrotechnických závodech Julia Fučíka, n.p. Brno, Čechyňská 29 jako zaměstnanec – elektronavíječ na dobu určitou. Od 1. 10. 1960 do 22. 6. 1964 absolvoval vysokou školu – Pedagogický institut v Brně, kde kromě zaměření na pedagogiku a filozofii se v posledních 2 letech studia specializoval na výuku ruského jazyka a tělesné výchovy od 6. do 9. postupného ročníku základní devítileté školy.
V posledních dvou ročnících tohoto studia – v 3. a 4. – současně absolvoval Vojenskou katedru při VUT Brno. Dne 22. 6. 1964 úspěšně vykonal státní zkoušky s diplomovou prací a získal vysokoškolské označení „promovaný učitel“, které bylo dne 7. 10. 1991 rozhodnutím rektora Masarykovy univerzity v Brně změněno na akademický titul „magistr“, ve zkratce „Mgr.“ podle zákona č. 172/1990 Sb. o vysokých školách. Od 1. 9. 1964 do 31. 8. 1965 vykonal jednoroční základní vojenskou službu u VÚ 7450 Jaroměř II ve funkci velitele velitelské čety u protiletadlového dělostřelectva. Od 1. 9. 1965 do 31. 8. 1969 pracoval jako učitel ruštiny a tělesné výchovy 6. až 9. postupného ročníku na základní devítileté škole v Brně-Komárově, ul. Tuháčkova.
V důsledku zájmu o kriminalistiku byl od 1. 9. 1969 do 31. 12. 1987, tedy po dobu 18 roků a 4 měsíců, ve služebním poměru příslušníka SNB s místem zaměstnání od 1. 9. 1969 do 31. 1. 1971 na Okresní správě SNB oddělení vyšetřování VB Brno-venkov a od 1. 2. 1971 do 31. 12. 1987 na Krajské správě SNB odboru vyšetřování VB Brno jako vyšetřovatel se zaměřením na obecnou kriminalitu, kde dosáhl hodnosti majora. V důsledku emigrace svého příbuzného do kapitalistické ciziny byl přinucen k odchodu z tehdejší policie do civilu k 31. 12. 1987.
Od 1. 1. 1988 do 31. 8. 1988 byl činný jako vyšetřovatel Městské prokuratury Brno, odkud opět z výše uvedeného důvodu musel odejít. Od 1. 9. 1988 do konce února 1990 pracoval jako zaměstnanec rektorátu VUT Brno na personálním úseku. Od 1. 3. 1990 do konce února 1992 byl ve funkci požárního a následně i bezpečnostního technika pro strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně.
Od 1. března 1992 po mimosoudní rehabilitaci opět pracoval jako vyšetřovatel obecné kriminality na Krajském úřadu vyšetřování Policie České republiky, kde setrval do 30. 11. 1993. (Poznámka: Jako voják v záloze byl zařazen ve funkci vyšetřovatele vojenské prokuratury a v roce 1992 povýšen v rámci mimosoudní rehabilitace z hodnosti majora do hodnosti plukovníka. Po dosažení věku 60-ti let koncem roku 2001 mu zanikla branná povinnost.) Vzhledem k svému pokročilému věku a zvýšené náročnosti práce požádal o uvolnění ze služeb Policie ČR a od 1. 1. 1994 nastoupil jako požární a bezpečnostní technik u Agrie, a.s. Brno.
Z důvodu novely zákona o požární ochraně, kterou byli požární technici zrušeni a nahrazeni osobami odborně způsobilými v požární ochraně s nutností vykonat státní zkoušku, již v důchodovém věku nastoupil 1. 6. 1998 jako strážný při ochraně areálu Brno, Šumavská 31-33, kde pracoval až do 14. 8. 2010 ( s vyjímkou dočasné služby při hlídání objektů firem OK mont STM v Brně-Horních Heršpicích a BS Auto Opel v Brně-Jundrově ).
Na přelomu let 2004/2005 střežil po několik měsíců prodejnu a půjčovnu automobilů BS Auto Opel. Zde byl v noci 22. 1. 2005 při venkovní obchůzce přepaden a svázán dvěma pistolí ozbrojenými lupiči, kteří chtěli ukrást nová vozidla a trezor s penězi. Emilu Sedmíkovi se však podařilo zbavit pout a signální vysílačkou přivolal policii. Lupiči při příjezdu policistů ve zmatku zanechali na místě pistoli, dalekohled a uprchli, aniž by něco odcizili. Díky zanechaným stopám včetně otisků prstů a Sedmíkově svědectví byli následně dopadeni, uvězněni a odsouzeni k vysokým nepodmíněným trestům odnětí svobody. Svým rozhodným a odvážným počínáním jmenovaný strážný zachránil uvedené firmě milionové hodnoty.
Kromě výše uvedených profesí Emil Sedmík vyvíjel aktivity v oblasti filozofie, přírodních věd, zejména fyziky a elektrotechniky se zaměřením na publicistiku v konkrétním společenském časopise od roku 1995 do roku 2002. V popředí činnosti bylo zamýšlení nad různými záhadami světa, kdy od roku 1965 (tedy po dobu 43 let) se věnuje jak studiu vydávaných předmětných publikací, tak i provádí myšlenkové analýzy v těchto oblastech. Jednu povídku a dva články přihlásil prostřednictvím svého synovce Milana Sedmíka ve Švýcarsku do soutěže o 3 nejlepší populárně vědecké povídky a články, pořádané švýcarskou pobočkou švédské finanční skupiny SKANDIA AG. V letech 2002 až 2004 se umístil poprvé na 2. místě a poté dvakrát soutěž vyhrál.
Od roku 1998 psal filozoficky laděnou knihu na uvedená témata, která vyšla v nakladatelství Fontána Olomouc v září 2005 pod názvem Objasněné záhady světa, s podtitulem Vesmír jako velké divadlo. Zde též zveřejňuje výsledky svého, možno říci světového objevu, spočívajícího ve fyzikálním ovlivňování přírody vyzařováním dosud neprozkoumané energie na větší vzdálenost samotnými lidmi a dále v upozornění na již viditelné projevy Einsteinovy teorie relativity v našem bezprostředním světě (jinak vše podrobně rozvádí v citované publikaci).Publikaci ilustrovala mladší autorova dcera Lenka Straková-Sedmíková, jež ji doplnila dvěma povídkami na dané téma.
Mimo uvedeného občas v osmdesátých letech minulého století v rámci své tehdejší profese se specializací na kriminalitu mládeže a páchanou na mládeži publikoval v brněnských novinách různé kriminalistické články o svých vyšetřovaných případech a přednášel o tom studentům na brněnských středních a vysokých školách. Jmenovaný též hrál na housle ve školních orchestrech, nejdříve na osmiletce a poté v kvartetu na vysoké škole. Zabýval se i poezií, kdy od 30. roku věku složil řadu básní na různá témata, např. Studentská aneb Balada o římském právu, Odešel voják, Já kráčím nazpět historií, Vzpomínáš...? a další, dále veršované písně se sci-fi tématikou jako Rinaldino a MAFIOSO LEVITANO, nyní uveřejněné na portálu PSANCI.cz.
Dne 14. 10. 2006 byl Mgr. Emilu Sedmíkovi udělen akademický titul doktor honoris causa (ve zkr. Dr.h.c.) na university college Europäische Business und Management Akademie (zkráceně Europäische Wirtschaftsakademie - EUROAKAD) ve švýcarském Sankt Gallenu za dlouholetou spolupráci a poradenství v oblasti filozofie, pedagogiky, sociologie a psychologie včetně vytvoření skript z filozofie pro tuto školu a za shora uvedenou knihu Objasněné záhady světa. Diplom mu předal rektor této školy a prezident INTERCOOR CIQ v Zürichu (Světové sdružení pro koordinaci a certifikaci právních norem) Msr. Hannes Schmollinger při promoci honoris causa. Závěrem autobiografie uvádí, že jeho práce v oblasti filozofie ve spojení s vlastními fyzikálními objevy nemá dosud podle vlastních informací nikde ve světě obdobu, je první svého druhu. Tuto prioritu ocenilo vedení jmenované vysoké školy udělením čestného akademického titulu Dr.h.c.
V místě trvalého bydliště byl dne 7. 6. 2007 oceněn za literární činnost diplomem a knihou, jež mu předal starosta Městské části Brno-Kohoutovice.
Dr.h.c. Mgr. Emil Sedmík je ženatý, má 3 dospělé děti - starší dceru Jitku (nar. 1964) a dvojčata: syna Vladimíra a dceru Lenku (nar. 1981). Jeho sourozencem je o 5 let mladší bratr Bohuslav.
