Emil Vachek
romanopisec, novinář. humorista
- Narození:
- 2. února 1889
- Úmrtí:
- 1. května 1964
Upravit profil
Emil Vachek byl novinář, humorista, romanopisec, autor detektivek.
Emil Vachek pocházel z dělnické rodiny. Studoval na reálném gymnáziu a na obchodní akademii, studia však nedokončil. Od roku 1911 byl redaktorem Práva lidu a později i jiných...
Životopis
Emil Vachek byl novinář, humorista, romanopisec, autor detektivek.
Emil Vachek pocházel z dělnické rodiny. Studoval na reálném gymnáziu a na obchodní akademii, studia však nedokončil. Od roku 1911 byl redaktorem Práva lidu a později i jiných časopisů např. Nové svobody. Ve 30. letech působil ve vedení nakladatelství Evropský literární klub, později pracoval jako volný spisovatel.
Jako žurnalista si Emil Vachek osvojil některé postupy, které zajišťovaly jeho knihám čtenářskou úspěšnost.
Emil Vachek začínal jako novinový fejetonista a humorista. Jeho sbírky z té doby kombinují naturalistické a sentimentální motovy.
Dech smrti - 1920
Do literatury vstoupil Emil Vachek po 1. světové válce třemi povídkovými knihami, v nichž se objevují prvky naturalismu, jsou neseny kritickým duchem i poválečnou náladou deziluze:
Sup - 1920, román s prvky naturalismu, tématem je antisemitismus
Kovadlina - román
Cestou do nebe - 1921, společensko - etické téma prostituce
Pán světa - 1925, román typu science fiction je obrazem diktátora vnucujícího všem příkazy a proti němuž se lidé nakonec vzbouří. Autor byl patrně inspirován nástupem italského fašismu, modeluje některé rysy totality a satirický tón jim dává plně vyniknout.
Svatba v Absint baru - humoristický román
Romance o chámu Dynybylovi - trilogie, zde se v postavě siláka Dynybyla projevuje Vachkův naturalismus a stoupající záliba v erotických scénách.
Červená zahrada - 1926
Svatá - 1929
Dvanácti hlasy ano - 1931
Bidýlko - 1927, parodický román na špionážní zápletku ve kterém autor hojně těžil ze slengových a argotických vrstev jazyka.
Žil jsem s cizinkou - 1938, psychologický román je portrétem muže na vrcholu, který zjišťuje, co všechno v jeho životě bylo jinak.
Vachek publikoval i další romány směřující od naturalismu k psychologické próze:
Parazit
Divoké srdce
Žebrácká láska
Život na splátky
Nepřítel v těle
Krev nevolá o pomstu - 1934, román kladoucí otázku omluvitelnosti vraždy za války.
Německá válka - 1945 - 48, osmisvazková historicko - žurnalistická studie připravovaná již za okupace. Je dokladově velmi cenná, autor v ní s pohotovostí a podrobností dokumentoval válečné dění.
Konec a začátek - 1958, tendenční román ze zákulisí vzniku první republiky.
Černá hvězda - 1958 , autor obnovil detektivní literaturu do té doby značně opomíjenou.
Aféra - 1959, román, ve kterém s využitím dobových dokumentů zpracovává případ francouzského kapitána Dreyfuse, neprávem obviněného z velezrady.
Vachek zdomácněl v českém prostředí žánrem klasického detektivního románu. Hlavní postavou je detektiv Klubíčko řešící případy zdravým českým rozumem. Některé prvky z těchto děl byly použity k televiznímu zpracování.
Tajemství obrazárny - 1928
Muž a stín - 1932
Emil Vachek pocházel z dělnické rodiny. Studoval na reálném gymnáziu a na obchodní akademii, studia však nedokončil. Od roku 1911 byl redaktorem Práva lidu a později i jiných časopisů např. Nové svobody. Ve 30. letech působil ve vedení nakladatelství Evropský literární klub, později pracoval jako volný spisovatel.
Jako žurnalista si Emil Vachek osvojil některé postupy, které zajišťovaly jeho knihám čtenářskou úspěšnost.
Dílo Emila Vachka:
Emil Vachek začínal jako novinový fejetonista a humorista. Jeho sbírky z té doby kombinují naturalistické a sentimentální motovy.
Dech smrti - 1920
Do literatury vstoupil Emil Vachek po 1. světové válce třemi povídkovými knihami, v nichž se objevují prvky naturalismu, jsou neseny kritickým duchem i poválečnou náladou deziluze:
Sup - 1920, román s prvky naturalismu, tématem je antisemitismus
Kovadlina - román
Cestou do nebe - 1921, společensko - etické téma prostituce
Pán světa - 1925, román typu science fiction je obrazem diktátora vnucujícího všem příkazy a proti němuž se lidé nakonec vzbouří. Autor byl patrně inspirován nástupem italského fašismu, modeluje některé rysy totality a satirický tón jim dává plně vyniknout.
Svatba v Absint baru - humoristický román
Romance o chámu Dynybylovi - trilogie, zde se v postavě siláka Dynybyla projevuje Vachkův naturalismus a stoupající záliba v erotických scénách.
Červená zahrada - 1926
Svatá - 1929
Dvanácti hlasy ano - 1931
Bidýlko - 1927, parodický román na špionážní zápletku ve kterém autor hojně těžil ze slengových a argotických vrstev jazyka.
Žil jsem s cizinkou - 1938, psychologický román je portrétem muže na vrcholu, který zjišťuje, co všechno v jeho životě bylo jinak.
Vachek publikoval i další romány směřující od naturalismu k psychologické próze:
Parazit
Divoké srdce
Žebrácká láska
Život na splátky
Nepřítel v těle
Krev nevolá o pomstu - 1934, román kladoucí otázku omluvitelnosti vraždy za války.
Německá válka - 1945 - 48, osmisvazková historicko - žurnalistická studie připravovaná již za okupace. Je dokladově velmi cenná, autor v ní s pohotovostí a podrobností dokumentoval válečné dění.
Konec a začátek - 1958, tendenční román ze zákulisí vzniku první republiky.
Černá hvězda - 1958 , autor obnovil detektivní literaturu do té doby značně opomíjenou.
Aféra - 1959, román, ve kterém s využitím dobových dokumentů zpracovává případ francouzského kapitána Dreyfuse, neprávem obviněného z velezrady.
Vachek zdomácněl v českém prostředí žánrem klasického detektivního románu. Hlavní postavou je detektiv Klubíčko řešící případy zdravým českým rozumem. Některé prvky z těchto děl byly použity k televiznímu zpracování.
Tajemství obrazárny - 1928
Muž a stín - 1932