Emílie Bednářová, rozená Jiřincová, byla sestra známé výtvarnice a grafičky Ludmily Jiřincové, spisovatelka, překladatelka z bulharštiny, ruštiny a angličtiny.

Studium na reálném gymnáziu v Praze ukončila v septimě a provdala se. Do roku 1929 pracovala ve farmaceutické firmě svého manžela. Roku 1931 se provdala za bulharského inženýra žijícího v Praze.

Své první literární práce publikovala pod jménem E. Stambolieva:
- vzpomínková próza Pod staropražským nebem, 1941
- román z bulharské vesnice - Obraz ve studni, 1944.

Roku 1960 se provdala za básníka Kamila Bednáře (1912-1972), na jehož překladech poezie se podílela řádkovými překlady z ruštiny, polštiny, němčiny a angličtiny (zejména poezie amerického básníka R. Jefferse).

Samostatně publikovala překlady z bulharštiny a ruštiny. Část překladatelské činnosti spadá do období před rokem 1945.

Emílie Bednářová byla velkým znalcem a vyznavačem mystiky, mystické literatury především z okruhu K.Weinfurtera. Udržovala a poskytovala zázení příbuzným spisovatele Nabokova a dalším.

Překlady z bulharštiny
Veleva /Velevová/, M.: Bulharské národní kroje a výšivky (LF, Praha, Orbis 1951, jako E. Stambolieva)

Překlady z ruštiny
Mokšancev, G.: Píseň o bílém roce (R, Praha, Svět sovětů 1951, jako E. Stambolieva; Praha, Brázda 1952, jako E. Stambolieva)

V polovině 90.let ji ve velmi malém nákladu vyšly 3 sešity mystických úvah