Fjodor Abramov byl ruský prozaik a literární vědec.

Fjodor Abramov pocházel z početné rodiny zemědělce. V roce 1938 ukončil studium na střední škole a byl přijat na Filologickou fakultu Leningradské univerzity. Během 2. světové války musel svá studia přerušit a jako dobrovolník vstoupil do domobrany a zúčastnil se bojů o Leningrad. Byl dvakrát těžce raněn.

Po skončení 2. světové války a demobilizaci dokončil v roce 1948 Fjodor Abramov studia na fakultě a obhájil kandidátskou disertaci o tvorbě M. Šolochova. V letech 1951 - 1960 působil jako docent a vedoucí katedry ruské a sovětské literatury.

Svoji literární činnost začal Fjodor Abramov jako literární kritik a badatel. V roce 1960 byl přijat za člena Svazu sovětských spisovatelů a od té doby se věnoval literární tvorbě.


Pro tvorbu Fjodora Abramova je typický šolochovský drsný realismus, hledání pravdy života, odhalení stinných a konfliktních stránek člověka i doby, bez příkras a s upřímnou otevřeností. Současně se však přiklání k pozitivním vlastnostem prostých ruských lidí.

Prozaická tvorba:

Prjaskliny - 1958 - 1974, Rodina Prjaslinů, rozsáhlá románová epopej - nejdříve trilogie, později tetralogie. Epopej zachycuje dramatické a tragické osudy ruského severského venkova, který nesl tíhu válečných let a poválečné obnovy a vzpírá se zvůli stranických byrokratů. Tetralogie přináší pohled na problematiku ruského venkova a složitý proces jeho přerodu.
Epopej tvoří romány:

Braťja i sjostry - 1958, Bratři a sestry, románový debut, česky vyšlo pod názvem Válečný chléb nebo Muži a sestry. V románě se projevil autorův zralý vyprávěčský dar.

Dve zimy i tri leta - časopisecky 1968, knižně 1969, Dvě zimy a tři léta
Puti-perepuťja - 1973, Cesty a rozcestí
Dom - časopisecky 1978, knižně 1980, Dům, závěr tetralogie

Elegicky laděné prózy, které měly velký umělecký úspěch:
Bezotcovščina - 1962, Bez otce, novela
Vokrug da okolo - časopisecky 1963, knižně 1973, Kolem dokola, črty
Pelageja - 1969, novela
Sosnovyje deti - 1970, Sosnové děti, sbírka novel
Alka - 1971
Děrevjannyje koni - 1972, sbírka novel
Posledňaja ochota - 1973, Poslední lov, sbírka próz
Babilej - 1981, Babileum, soubor novel, drobnějších povídek a causerií

Dramatická tvorba:
Odin bog dlja vsech - 1962, Jeden bůh pro všechny, drama

Děrevjannyje koni - 1974, Dřevění koně, dramatická adaptace sbírky novel, se skládá ze dvou samostatných částí:
- Vasilisa Milenťjevna
- Pelageja
Hra zachycuje těžké osudy dvou venkovských žen, rozdílných svými charaktery. Přesto jsou však stejné ve své síle a odvaze zdolávat překážky.