Scott se narodil 24. září 1896 v Saint Paul v Minnesotě, konkrétně na 481 Laurel Avenue ve druhém patře bytu. Celým jménem se jmenoval Francis Scott Key Fitzgerald, ale raději si říkal Scott a všude se podepisoval F. Scott Fitzgerald. Jméno Key mu dali rodiče po Francisu Scottu Keyovi, který byl jejich vzdáleným příbuzným a jen tak pro informaci je to skladatel americké hymny. Střední školu nedokončil, ale díky schopnostem a charizmatickému projevu byl přijat na Princton, přijímací komise ovšem k němu byla schovývyvější, protože přijímací řízení se konalo 24. září 1913, kdy Scott slavil své sedmnácté narozeniny.

Přes to, že patří do ztracené generace, sám ve válce nikdy nebyl, pouze prošel výcvikem v Montgomery v Alabamě, kde se seznámil se svou budoucí ženou Zeldou Sayre. Velmi záviděl svému kolegovi a dobrému příteli Ernestu Hemingwayovi, že byl zraněn ve válce a tím se stal válečným hrdinou. Bylo to symbolem jejich generace, jít vstříc smrti a poznat ji na vlastní kůži, bohužel mu jeho tajné přání padnou ve válce nevyšlo a ruku na srdce, je to jedině dobře, protože nebýt jeho, přišel by svět o tolik výborných knih...

Poté, co požádal Zeldu o ruku odjel z Alabamy do New Yorku, kde se živil jako reklamní textař. Mezi tím si se Zeldou stále vyměňovali dopisy, ve kterých se rozhodovali, jestli se vezmou či nikoliv. Scott přes den psal reklamní texty v agentuře Barron Collier a po nocích pracoval na svých povídkách, prý během jeho začátků dostával od vydavatelů tolik odmítavých dopisů, že by pokryly tři stěny z jeho čtyřpokojového bytu.

Takže svou první knihu s názvem Na prahu ráje (This Side of Paradise) vydal 26. března 1920. Ovšem kniha se původně měla jsemnovat Romantičtí egoisté. Pan Maxwell Perkins mu však doporučí, aby knihu předělal a když se mu pak dostal do ruky rukopis s názvem Krásní a prokletí, byl z toho víc než nadšen! Dokonce konstatoval, že v je to tak odlišné od jiných knih, ale při tom tak dobré.

Chvilku na to se v new yorské St. Patrick´s Cathedral oženil se Zeldnou. Prý byl ve svůj svatební den dost opilý, ostatně jako po celý zbytek života... Avšak cesta k oltáři byla mnohem složitější, než by se dalo na první pohled zdát. Po mnoha dopisech, které si se Zeldou viměnili ho ona v slzách odmítla. Scott se z toho tak zhroutil, až začal pít. Tři týdny po jeho alkoholických počátcích však byla vyhlášena prohybice, což ovšem nemělo žádný vliv, ba naopak, alkohol se konzumovak ještě víc.

26. října 1921 se narodila dcera Frances, které se přesdívalo Scottie. jen tak mimochodem, pamatujete si na pamatnou větu Daisy z Velkého Gatsbyho? Řekla něco v tom smyslu, že když poprvé uviděla svou dceru, pronesla, že doufá, že se z ní stane hezká husička... To samé pornesla Zelda, když se jí narodila Scottie. Zelda spekulovala o tom, že je znovu těhotná rok poté, tedy v roce 1922, Scott na její sdělení reagoval posláním prášků na vyvolání potratu, ona je však nebrala. Nakonec se stejně ukázalo, že těhotná nebyla, poze měla velmi nepravidelnou menstruaci.

Úspěch zaznamenal i se svou druhou knihou Krásní a prokletí (The Beautiful and Damned), která byla vydána v roce 1922. Ještě před tím ovšem vydal velmi úspěšný soubor povídek s názvem Žabci a filozofové (Flappers and Philosophers) jen pro poznámku, nevím, proč to přeložili jako žabci, když flappers se říkalo ženám a dívkám ve dvacátých létech, které nosili krátké šaty, kouřili na veřejnosti, ostříhaly si vlasy na mikádo a tančili charleston, čemuž se říkalo, že je to třepotavý styl tance a od toho tedy se jim říkalo flapperky. V roce 1922 vydal další soubor povídek a to Povídky jazzového věku (Tales of the Jazz Age) ze kterého je asi nejznámější povídka, která byla i zfilmována a to Podivuhodný případ Benjamina Buttona (The Curious Case of Benjamin Button). Flappers, neboli můžeme česky říci i žabec mohl podle Zeldnin slov všechno... Mohl nosit i upnuté plavky, protože na to měl tělo.

Fitzgeraldovi tou dobou byli na tom nejvyším stupínku slávy a bohatství, jakém si lze jen představit. Pětidolarovou si Scott zapalova cigarety. Zelda si kupovala šaty za 100$! To víte, rozmazlená dceruška jižanského soudce byla zvyklá na luxus a Scott, který se celý život cítil méněcenný za to, že byl chudý se mohl konečně naparovat podle svych představ. Scott vlastně nikdy nebyl příliš bohatý. Pocházel z rodiny krachujícího obchodníka s mýdlem. Ovšem otec jim dopřával všechno nejlepší, platil jim dobré školy a nebo taneční kurzy, aby jeho děti byli vychovány co nejlépe.

Velký průlom přišel v roce 1925. kdy vyšla kniha Velký Gatsby (The Great Gatsby), což je asi jeho nejznámější a nejoblíbenější román, byl zfilmován mnohokrát, dokonce i za Fitzgeraldova života. Známá verze je ta z roku 1974 v hlavní roli s Robertem Redfordedm a Miaou Farrow, ale nyní právě běží v kinech nová verze s Leonardo DiCapriem jako Jayem, Carey Mulligan v roli Daisy a Tobey Maguireem, který ztvárnil Nicka. V tomto románu stále Zelda jako příklad pro Daisy, Scott ji zde popisoval v celé její kráse.

Když se Zelda nabažila Ameriky, navrhla, aby odjeli do Evropy, argumentovala to tím, že ona se od své služebné japonsky nenaučí, ale že Scott umí francouzsky. Chytl se toho a odpluli i se Scottie do Říma. Tam jim to moc dlouho nevydrželo, protože Scott neměl Italy rád. Odjeli tedy do Paříže, kde se seznámil s Hemingwayovými. V roce 1924 Scott prohlásil, že už se ke starému způsobu života nikdy nevrátí, čímž myslel, že chce zůstat v Paříži.

Po Evropě cestovali hodně... Jak jsem již zmínila, žili v Římě, poté chvilku v Londýně. Nejvíce asi byli k vidění v Paříži a když se jim velkoměsto omrzelo, sbalili si kufry a vyrazili na Riviéru. Také často navštěvovali Švýcarsko.
O životě ve všech těchto zemích se můžete dočíst v románu Něžná je noc (Tender is the night), který je mimochodem můj nejoblíbenější. Byl vydán v roce 1934. I když ten román psal neuvěřitelných devět let, nedosáhl s ním úspěchu a tehdy to byl absolutní propadák. Psal ten román tak dlouho, protože s ním stále nebyl spokojen, stále ho přepisoval, měnil jména a podobně. Myslím si, že román byl změněn po černém pátku roku 1929, kdy byla ekonomická krize. Všichni v té době vystřízlivěli a Zelda se z toho zbláznila, až se nakonec dostala do sanatoria pro duševně choré. V tomto románu znovu Zelda stojí jako model pro hlavní hrdinku Nicole, popisuje ji zde jako blázna a pomatence, proto Zeldu tento román naštval a navíc v něm nacházela svá slova, protože Scott si prolistovával její deník a celé odstavce přepisoval do svých knih. Sám Scott zde vystupuje jako psychiatr Dick Diver. Kniha byla zfilmována roku 1962, bohužel tato verze je dostupná na youtube.com pouze v ruštině a nebo když si ji stáhnete a pustíte v angličtině. Pokud znáte knihu nazpaměť jako já a učíte se anglicky, tak se na film podívat klidně můžete, ovšem musím s politováním konstatovat, že Dick v podání Jasona Robardse je hrozný. Ten herec mi zkrátka nepasuje na roli někoho, kdo je vlastně Scott.

Zelda se už do konce svého života nevyhrabala ze sanatoria a Scott byl nucen se v roce 1937 přestěhovat do Hollywoodu, kde pracoval jako druhořadý scénárista.

Dne 21. prosince 1940 zemřel Scott na infarkt, zemřel on, jeden z hlavních představitelů ztracené generace. Zemřel i když ani on, ani Zelda nikdy nevěřili na stáří. Mladí a krásní, takový navždy zůstanou na obrázcích...

Díla:
Romány:
Na prahu ráje - 1920, prvotina, zachycuje novou poválečnou morálku
Krásní a prokletí- román věnovaný bohémskému životu, odhaluje negativní důsledky poválečné morálky
Velký Gatsby
Něžná je noc
Poslední magnát - nedokončený román se odehrává v prostředí filmového průmyslu

Povídky:
Žabci a filozofové
Povídky jazzového věku