František Kožík

dramatik, spisovatel, scenárista. libretista

Narození:
16. května 1909
Úmrtí:
5. dubna 1997
František Kožík psal prózu, poezii, dramata, rozhlasové hry, filmové scénáře, operní libreta, literaturu pro děti a další. František Kožík se narodil v rodině soudce. Reálné gymnázium studoval v rodném městě, dokončil ho v roce 1927 v Brně. Ve...

Životopis

František Kožík psal prózu, poezii, dramata, rozhlasové hry, filmové scénáře, operní libreta, literaturu pro děti a další.

František Kožík se narodil v rodině soudce. Reálné gymnázium studoval v rodném městě, dokončil ho v roce 1927 v Brně. Ve vysokoškolských studií následoval svého otce a stal se v roce 1931 doktorem práv. Další dva roky studoval ještě na filozofické fakultě a zároveň byl mimořádným posluchačem dramatické konzervatoře.

Do roku 1933 byl soudcovským čekatelem. Když skončil vojenskou službu, nastoupil do rozhlasu v Brně a po třech letech odešel do Prahy jako rozhlasový dramaturg, kde pracoval v letech 1941 - 51.

Dvě desítky let - v letech 1956 - 74 - působil František Kožík jako dramaturg Čs. filmu, dva roky vyučoval na Divadelní fakultě AMU loutkářství.

Od roku 1975 jako penzista intenzivně pracoval na svých literárních dílech.

Dílo Františka Kožíka:

Rozsáhlá a žánrově bohatá tvorba Františka Kožíka zahrnuje přes sto knižních titulů. Bohatá fantazie, velká pohotovost a kombinační schopnosti mu umožňovaly zpracovávat nejrůznější témata i bez hlubšího poznání skutečností. Tvořil lehce, více rozumem než citem. Měl sklon k dramatickému efektu a scénickému vidění reality.

Poezie:
Kožíkovu poezii tvoří lyrické básnické sbírky ze 30. a 40. let. Vzorem mu byli např. Fráňa Šrámek, Jiří Wolker a Vítězslav Nezval, nebo mnozí francouzští básníci:

Trnitá souhvězdí - 1930
Jitřní lov - 1933
Na břehu noci - 1937
Francie - 1938
Doby krásy - 1942

Próza:
Nejrozsáhlejší je Kožíkova próza, v níž zvláštní místo zaujímá životní román:

Největší z pierotů - 1939, nejznámější a nejúspěšnější román o dramatických osudech francouzského mima Jana Gasparda Deburaua (žil v letech 1796 - 1846), původem z Kolína. Po otci byl Francouz a po matce Čech. Po otcově smrti se vydal s matkou do jeho vlasti a vypracoval se na vrchol francouzské a evropské pantomimy.

Básník neumírá - 1940, román je věnován životu a dílu portugalského básníka Luise de Camöes.
Na dolinách svítá - 1947, román ze Slovácka
Synové hor - 1954
Josef Mánes - 1955
Bolestný a hrdinský život J. A. Komenského - 1958

Po zarostém chodníčku - 1967, román věnovaný skladateli Leoši Janáčkovi, k němuž měl autor zvlášť vřelý vztah

Pouta věrnosti - 1971, životní příběh malíře J. Čermáka
Hejtman Šárovec - 1971
Miláček národa - 1975, román o osudu J. K. Tyla
Na křídlech větrného mlýna - 1978
Neklidné babí léto - 1979
Kronika života a vlády Karla IV. - 1981
Jsem vánočnímu stromu podoben - 1991
Čas třešní - 1995

Pro děti a mládež:
Vlajka vítězů - 1941
Prstýnek z vlasů - 1941
Pírinka - 1943
Svatá holčička - 1943
Vítěz marathonský - 1952
Zákon věrných strážců - 1961
Finále - 1964
Píseň nejdražší - 1986, k výročí české národní hymny, o J. K. Tylovi a Františku Škroupovi

Drama:
Cristobal Colon - 1934
Shakespeare - 1940
Don Quijote přichází - 1941
Meluzína - 1943
Komediant - 1944
Deburau - 1957

Eseje:
Rozhlasové umění - 1940
Jan Amos Komenský, muž touhy - 1969

Fejetony a reportáže:
Tváří k západu - 1936
Bretaň - dcera oceánu - 1973