František Křelina byl básník, prozaik, přední představitel ruralismu, literární kritik a publicista.

František Křelina pocházel z velmi chudé rodiny chalupníka a kameníka v Podhradí u Jičína. Absolvoval učitelský ústav s maturitou v Jičíně. Stal se učitelem na obecných školách, později získal kvalifikaci i pro měšťanskou školu.

Pro své náboženské přesvědčení a duchovně zaměřenou literární tvorbu byl František Křelina spolu s dalšími katolickými autory na počátku 50. let obžalován a odsouzen v inscenovaném procesu na dvanáct let do vězení. Propuštěn byl v roce 1960. Do roku 1964 pracoval jako přidavač u zedníků.

Po odchodu do důchodu se František Křelina zcela věnoval literární tvorbě.



František Křelina spolu s Josefem Knapem patřil k představitelům literárního směru ruralismu, jehož základními rysy bylo vidění rozporu mezi světem, zkaženým ateismem a komunismem, a venkověm setrvávajícím v náboženské víře a styrých hodnotách při spojení s rodným krajem a půdou.

Ruralisté byli seskupeni kolem časopisu Sever a východ, který vycházel v Turnově. František Křelina byl členem redakce. Do deníku Venkov psal Křelina kritiky a fejetony.

Vůdčími ideami dějů Křelinovy tvorby byly protiklady města a venkova, jak jim rozuměli ruralisté.

Poezie:
V básnických sbírkách vyjadřuje František Křelina odcizení člověka v moderní době, jistotou je selská půda a víra.

Půlnoční svítání - 1927
Předjitřní tma - 1930
Plaché světlo - 1934

Próza:
Podobná témata jako v poezii nastoluje autor i v tvorbě prozaické.

Hlas kořenů - 1927, povídkový soubor
Jalovčí stráně - povídkový soubor

Hlas na poušti - 1935 - románová prvotina pojednávající o vině a trestu, opět zdůrazňuje základní hodnoty lidství, jako je vztah k půdě, věrnost tradici a křesťanské mravní zásady.

Puklý chrám - 1937, román opět ukazuje mravní a duchovní rozklad moderní společnosti
Hubená léta - 1935, román z období hospodářské krize ve 30. letech

V době německé okupace otázky dobra a zla našly nový výraz v Křelinově tvorbě a to na historickém nebo legendárním podkladu:

Klíče království - 1939, jinotajný alegorický povídkový triptych
Dcera královská, blahoslavená Anežka Česká - 1940
Amarú, syn hadů - 1942, o mučednickém osudu jezuitského misionáře v Jižní Americe

Další próza:
Bábel - 1968, dvoudílný román

Soud nad Bábelem - z pozůstalosti 1995, román pojednává o napjatých vztazích mezi Čechy a Němci v severních Čechách v období Mnichova a okupace

Každý své břímě - 1969, o vyhlazení Lidic
Má přítelkyně Dora - 1968, novela

Pro děti a mládež:
Z bukového dřeva - 1943, o chlapeckých dobrodružstvích
Zmijí děcák - 1946, povídky ze života vesnických dětí
Můj otec kapitán - 1947, román o památce důstojníků z odboje
Na březích Botiče - 1948, román z prostředí pražské školy
Cesta do Aiginy - 1969, povídka s dětskou tematikou

Dramata:
Postila - 1937

V kritice a publicistice se František Křelina projevoval v duchu ruralistického zaměření, ale také jako ctitel klasické národní tradice - K. J. Erben, K. H. Mácha, Karolína Světlá.